"Usagi Yojimbo" je prostě balzám pro duši. V případě téhle série je v podstatě jedno, jakou knihu vezmete do ruky, protože to, co dostanete, je vždycky kvalitní, vždycky se můžete spolehnout na vysokou úroveň kresby i vyprávění. Tohle rozhodně nemůže říct každý autor a Stan Sakai je v tomhle výjimečný. Mnoho jiných komiksů, kde byste si s každou knihou řekli, že tohle stálo za to, že to je skvělé, prostě moc není. Tato kniha, jako většina dalších, je souborem kratších příběhů, tak pojďme na všechny postupně. Knihu otevírá příběh "Vyschlé pole", která je hodně efektní. Hlavně proto, že zde uvidíte Usagiho v roli, v jaké ho většinou neznáte. Navíc si Stan nechává otevřená zadní vrátka. Je to ono těšení se na to, jestli zde bude konečné rozhřešení.
Když dáte slib, měli byste ho dodržet, říká příběh "Slib daný ve sněhu". Usagi dokazuje, že člověk si za svými sliby musí stát. Je ochoten udělat cokoli, aby splnil slib, který dal. Vlastně by klidně i zemřel, protože je to pro něj přirozenost udělat maximum. Příběh má navíc povedenou, i když tušenou pointu, která tomu dává takový bonus. Komiksem "Spiknutí osmi" se Usagi Yojimbo vrací do víru hlavního dění, aby zjistil, že lordi něco chystají na šóguna. Ten ušatý chlapík má prostě štěstí a dostává se k událostem, které mohou být nebezpečné nejen pro něj, ale pro celou zemi. Opět příběh s následky do budoucna. Tentokrát nemusí čtenář ale moc dlouho čekat, protože dění pokračuje v závěrečném komiksu této knihy, v příběhu s názvem "Zelený tomel". Tady ukazuje Usagi i to, že je pořádně důvtipný a sám může trochu zasáhnout do politického dění, i když si samozřejmě musí nejdřív projít pořádnou akcí.
Vraťme se ale k příběhu "Hadi a květiny", který Usagiho zastihne v chrámu, kam se uchýlil v příběhu "Spiknutí osmi" a kde se setkal se starým známým kaplanem Sanshobo. Tomu vypráví dva své krátké příběhy. Stan Sakai zvolil jednoduchý rámcový příběh Usagiho a Sanshoba, aby zde uveřejnil dvě kratší povídky s ponaučením. Zase něco trochu jiného a vyšlo mu to. "Návrat na planinu Adachi" je podobně meditativní - tedy alespoň svou pointou. Usagi vzpomíná na to, co se dělo na planině Adachi, kde byl jeho lord poražen a zabit. Zajímavostí tohoto komiksu je, že inkera nedělal sám Stan Sakai, ale jeho starý známý Segio Aragonés, s nímž dlouhodobě spolupracuje na komiksu "Groo the Wanderer". Komiks "Přívoz" je pak výbornou hororovou povídkou, kde se opět ukazuje, že staří známí se vracejí a jejich příběh pokračuje i se změnami, k nimž došlo.
"Trpělivost pavouka" vypráví o jednom generálovi, který si možná uvědomil, že život nebude až tak o pomstě, že jsou i jiné hodnoty, které je třeba vyznávat a opečovávat. Jeden z mála příběhů, kde Usagi sám vůbec nevystupuje. "Pán sov" už se k Usagimu opět vrací. Sledujeme ho na cestách, kde nebezpečí číhá na každém rohu. Stan do děje vkládá zajímavou postavou a slibuje, že ta ještě do dění promluví. Tak snad to bude co nejdříve, protože "Pán sov" vypadá skvěle. S "Prvním pravidlem" Usagiho ale opět opouštíme, abychom se podívali za hadím lordem Hebim, který intrikuje, ač sám nemá až tak pevnou půdu pod nohama. Když člověk pracuje se šmejdy, musí počítat s tím, že se sám může stát jejich terčem.
 |
| Sám sensei Stan Sakai |
A ještě jeden příběh, na který Usagi vzpomíná. Jmenuje se "Obakéneko z klanu Geishu" a je to jeden z těch, které se odehrávají v opuštěných domech, jeden z těch hororových příběhů, které v japonském prostředí a se samuraji dokonale fungují. Navíc je tohle opět příběh, který končí trochu nečekaně. Usagiho opět vidíme dělat něco, co normálně nedělá. Díky tomu je závěr vtipný a příjemně odlehčuje hororovou akci, kterou čtenář do té doby četl. Musím říct, že ti démoni, duchové a příšery jdou Stanovi prostě skvěle. Také je to to nejlepší na knize "
Usagi Yojimbo: Yokai". "Usagi Yojimbo 11: Roční období" rozhodně není zklamáním, jeho pozitivem je skutečnost, že dostáváte zajímavou mozaiku všech možných příběhů, které Stan Sakai tak dobře zvládá. Ani jeden není vyloženě slabý, ani jeden není zbytečný.
Žádné komentáře:
Okomentovat