Kresba: Jan Bažant
Ta obálka je prostě výborná a člověk si říká, co se za tímto komiksem asi bude skrývat. Přiznám se, že mi uniklo první číslo, které vyšlo v roce 2006. Jednalo se o sešit o počtu 24 stran, kde se Pán Času uvedl. Autorská dvojice byla samozřejmě stejná, ale srovnávat výsledek bohužel nemohu, i když myslím, že v kresbě určitě k pokrokům došlo. Pokud bych srovnával s komiksem "
Krakatit" který vytvořil Hza Bažant a který vyšel v roce 2009, je přece jen vidět, že jeho kresba je mnohem přehlednější, což je určitě ku prospěchu věci, i když dáno je to hlavně tím, že jsou poměrně jasně dodržené panely, což v "
Krakatitu" nebylo, ale to bylo i součástí celkového pojetí.
"Pán Času" je koncipován v podstatě jako mainstream. Docela by se dalo říct, že i superhrdinský mainstream, ale v tomhle směru komiks klame tělem. Pán Času rozhodně není klasickou hlavní postavou, ale spíš hrdinou, který by se klidně dal nazvat existenciálním. Doslova se ztratí v čase a netuší, co se s ním děje. Je jako malá loďka bez kormidla, která se nechává unášet událostmi a je doslova vláčen z místa na místo, aniž by dokázal pořádně pochopit, co se s ním vlastně děje a s kým se to setkává. Jeho putování je plné zajímavých shledání, ale sám netuší, proč tomu tak je. A tady nastává základní problém, nebude to tušit ani čtenář, který bude většinu knihy tápat a bude doufat, že zde bude nějaký záchytný bod, který mu dění vysvětlí.
Pánové Bažant a Novák rozhodně neměli špatný nápad a svět, který zde vykreslují, je rozhodně zajímavý, ale chybí tomu schopnost umět vyprávět. Jako kdyby se rozhodli, že chtějí být jiní, že chtějí strašně moc ukázat, že příběh dovede být zamotaný a že má neskutečnou hloubku, kterou dokážeme pochopit jenom ve chvíli, kdy se do něj ponoříme, nejspíš během zen-buddhistické meditace. Proč je tak komplikované vzít to trochu přímočaře? Navíc ve chvíli, kdy je celkem pravděpodobné, že se komiksu na českém trhu povede docela těžko. Jako kdyby uměleckost, v tomhle smyslu scenáristická, převládla nad tím, že je zde příběh, který má být vyprávěn. "Pán Času" se nám snaží tvrdit, že je tam toho strašně moc, co je řečeno, ale ve skutečnosti se příběh za celou dobu nikam nepohne, nic nevíme a s posledním panelem jsme pořád na začátku.
Je škoda, že byl komiks pojat takto a ne trochu přímočařeji. Je to poměrně častý úkaz v našich komiksových hájích. Autoři raději dělají něco, co se jim líbí, co je zajímá, než aby se zkusili trochu přizpůsobit čtenáři. Proč ne. Na druhou stranu je pak těžké předpokládat, že by se český komiks měl stát masovou záležitostí. Co se ale musí vydání nechat, to je skutečnost, že to je první kniha, kde skutečně vidím smysl v přebalu. Jedná se vlastně o plakát, tedy z jedné strany, z druhé strany je to pořád obálka, která je ještě doplněna přehyby, kde jsou nějaké ty fiktivní inzeráty, upoutávky a další bonusy. V tomhle směru se vydání opravdu povedlo, sluší mu i pevná vazba a moje oblíbená stužka. Jen ten scenáristický obsah prostě není takový, který by mě oslovil.
Žádné komentáře:
Okomentovat