#680: Vějíř 2014 - 75 %

Vějíř 2014

Vydalo nakladatelství Kobuta v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah:

• Yone a Skye: Vyvolený
• Kazumaki: Dva konce akvaduktu
• Suwi: O můře a Měsíci
• K-Os: Jméno Slunce
• faQy: Odměna
• Štěpánka Jislová: Nejcennější dar
• Ivan Štěpánek: Slim
• Alexa a Gituška: Letní jablka
• Janiko a DanQ: Pro pár lam navíc
• Jan "Arenoth" Vohlídal: S větrem o závod
• Jiří Tesař a Antonín Tesař: Videoteror 2: Videonomicon
• Jamin: Párty Hárd: Kúlturní výměna
• Merry More Meat: Rovy 1: Game Boy
• Konata a Saili: Karel a Růžena
• Dyamirity: Jezdci Apokalypsy
• Elda a Astrak: Pavučina
• Balrog: Strašlivé prokletí
• Ruchie a Sykysan: Idiomatika
• Martin Kadeřábek: Prague Security Blues
• Abbe: Dítě, které vidělo mesiáše
• Zuzana Blaštíková a Antonín Tesař: Baron
• Haspien: Chci psát

Už na Crweconu jsem Danielovi Řezníčkovi slíbil, že napíšu recenzi na tenhle sborník (za poskytnutí recenzního výtisku tímto velmi děkuji), ale jelikož jsem měl 14 dní dovolenou, docela mi trvalo, než jsem se k recenzi skutečně dostal. Tak tímto svůj slib plním a omlouvám se, že to trvalo skoro měsíc. Recenze je ale na světě. Jen ještě pro informaci, zpoždění rozhodně nebylo dáno tím, že by se kniha špatně četla, naopak, čte se velmi dobře. Už jen tím, že je to sborník, který obsahuje celkem 22 komiksových povídek. Je to moje první setkání s "Vějířem". Takové to klasické "vím o tom, ale ještě jsem si ani jedno číslo nekoupil". Tak když jsem ho dostal zadarmo... Ale hodlám ještě vydavatele podpořit a ta předchozí čísla si seženu.

V první řadě bych chtěl říct, že jsem byl docela mile překvapen, kolik toho sbírka obsahuje. Byl jsem na křtu na Crweconu a bylo fajn vidět, kolik autorů se sešlo a přišlo knihu podepsat. No a asi taky proto, aby se sešli u manga sekce anebo jen mezi sebou. Nečekali na ně stovky zájemců, ale stejně zde bylo docela dost lidí, kteří měli o knihu zájem a koupili si ji. Manga táhne a jsou zde tvůrci i čtenáři, kteří o ni mají zájem. Je to trochu narušeno tím, že Zoner musel kvůli nezájmu úplně zrušit vydávání mangy, ale určité jádro zde je a to je dobře. Manga si zaslouží pozornost, stejně jako si ji zaslouží i komiks z jiných zemí.

Hřmotná postava Daniela Řezníčka (DanQ) představovala jednotlivé autory a jejich komiksy a já jsem byl zvědavý, jaké perly a poklady v knize nakonec najdu. Musím říct, že mě kniha zaujala. Není dokonalá, jsou zde slabší kousky, ale představuje skvělou studnici různorodosti, a to jak po stránce kresebného stylu, tak i z hlediska žánrů, kde se střídá romance s hororem, vážně pojatý příběh s naprosto krutou satirou. Stejně tak se střídá kvalita s... nechce se mi říct, že tu jsou naprosto špatné věci, ale jsou tu kusy, na kterých je vidět, že autor nebo autoři ještě nejsou tak vypsaní, anebo prostě vzali zavděk prvním nápadem, který jim přišel na mysl. Nejednou jsem si říkal, že je skoro škoda, že to tvůrce kreslil, protože ta pointa je sice hezká, ale jako vtípek, ale ne jako smysl komiksu, který je rozkreslený na několik stran.

Na obálce - která je mimochodem úchvatná a krásně se na ni dívá, a to jak z hlediska kresby, tak především díky barevné sladěnosti - najdete nápis "sborník české mangy". Pokud čekáte klasickou manga kresbu, kterou znáte z toho, co vychází u Crew nebo u jiných vydavatelství, budete nutně zklamáni, protože autoři a editoři se rozhodli pro volnost. Tohle je jednoduše sborník českých komiksů od autorů, kteří kreslí mangu anebo ji obdivují anebo se jinak dostali do styku s japonskou kulturou. Těch povídek ve známém manga stylu je zde poměrně málo, za to nadchne ona různorodost.

Tak, a budu teď trochu konkrétní. "Vyvolený" je případ toho, že pointa je taková jednoduchá a skoro nestojí za to komiks tak moc rozepisovat. Kresebně je komiks takový podbízivě pěkný. "Dva konce akvaduktu" jsou kresbou naprosto jiné, ale přesto dobré. Přesunete se jinam, do zajímavé situace, která je i přes svou vážnost podána zábavně a zároveň imaginativně. Hezké dílko, které se mi hodně zamlouvá. A zase pointa, ke které by mohla cesta vést přes dvě stránky, ale beru to, ty stránky jsou většinou zaplněné minimem panelů. "Jméno Slunce" je vtipně pojatý akční příběh, který sází na hlavního hrdinu, jenž je sám o sobě výborný nápad. "Odměna" je o pomíjivosti hodnot, ale opět mám problém s tím, že je to moc rozvleklé. "Nejcennější dar" pak vedle toho vypadá mnohem úderněji v podání i ve výsledku.

"Slim" je podán jako japonský strip - jonkoma - tedy čtyři políčka svisle nad sebou, což vychází z japonského způsobu čtení. Jednotlivé jonkomy jsou vtipné, což oceňuji. Češi se často babrají v "umělečtější" podobě stripu. "Letní jablka" jsou krásná romantická manga, která by klidně mohla být dílem japonského autora, i když pravda, kresba je trochu stylizovanější. "Pro pár lam navíc" je parádní hrou s westernovým žánrem a také s textem. Tady je vidět, že má DanQ rád slovíčka. "S větrem o závod" je dynamické, plné energie. Nejlepším komiksem v této sbírce je pro mě však "Videoteror 2: Videonomicon", protože se mi prostě trefil do noty. A ne jen proto, že jsem šéfredaktor serveru Necronomicon. Tady má délka příběhu smysl, navíc je to parádně krvavé.

"Kúlturní výměna" je taková lehká oslava otaku a "Rovy 1" se mohou pyšnit příjemnou děsivou atmosférou, která na vás nevyskakuje, ale plíží se někdy mezi řádky a mezi panely. "Karel a Růžena" je další jonkoma, u které oceňuji hlavně přehánění v kresbě i textu, což je japonskému stylu velmi podobné. "Jezdci apokalypsy" jsou pro mě prostě divní a nějak moc mě nezaujali. "Pavučina" je krásně depresivní, což mi sedlo. Sdílím místy podobný romanticky tragický pohled na lidi a na život. "Strašlivé prokletí" je hezká, mírně vtipná jednohubka, která rozhodně neurazí. Hrátky se slovíčky přináší i jonkoma "Idiomatika". Nejsou to až takové pecky, ale jsem rád, že má pořád někdo rád češtinu. "Prague Security Blues" je nejdelší dílo celé sbírky a je to taková saudkovina. Podobná kresba jako u Káji Saudka a místy i humor, který je možná ještě o něco ujetější. Neříkám, že to je dobře, nebo špatně, ale zrovna tohle až moc vyčnívá kresebně i žánrově.

"Dítě, které vidělo mesiáše" je krásný tragický příběh a je dobře, že se někdo snaží do komiksu předělat podobné povídky. Původně příběh německy napsal Leopold Kompert, Kafkův současník. "Baron" je další parádní žánrovka, která se nebojí jít do extrémů, i když drsný naturalismus nečekejte. Tohle je krásně bizarní kousek. A na závěr "Chci psát" aneb taková balada na moderní dobu. Jak jsem napsal v úvodu, i když jsou zde kusy, které mi moc neříkají nebo prostě neoslní, tohle je sbírka, která si pozornost zaslouží, nejen proto, že ukazuje, že jsou zde i další autoři, kromě těch z "Aarghu!", ale hlavně, že i tihle méně známí autoři mají o čem tvořit. Někde si musím sehnat ty předchozí díly!