Čím dál se prodírám "Narutem" a jeho příběhy, tím spíš mám pocit, že se vlastně skoro nikam nedostávám. Ono to skoro vypadá, že bych si chtěl stěžovat, ale tentokrát tomu ta není. Zjistil jsem, že mi ten japonský styl, kdy se vypráví jeden velký příběh, který je ale rozepsaný a rozkreslený na desítky sešitů, vyhovuje více, než uzavřené příběhy, které jsou standardní pro americký mainstream, kde se toho děje v jednom sešitě hodně, ale následky pro další díly bývají minimální. Tady se pořád točíte kolem jednoho dění, má to mnohem lepší návaznost, a rozhodně tomu nechybí akce nebo epické příběhy.
Právě jsme se ale s Narutem a ostatními docela zasekli. Druhé kolo zkoušek je konečně za nimi. Ale ještě před tím, než se pustí do třetího kola, je potřeba udělat vyřazovací boje. Ze druhého kola jich postoupilo až příliš mnoho na to, aby bylo možné je všechny poslat do třetího. Na to prostě nejsou kapacity třetího kola dostatečné, ať už třetí kolo bude jakékoli. A tak nás čekají zápasy jeden na jednoho. Celkem deset zápasů, protože účastníků je dohromady dvacet. To nám to vyšlo ale pěkně. No, nemyslete si, že těch soubojů v této knize proběhne hodně. Jsou celkem tři. Ten třetí zde ani není dokončený, ale už v těchto tří se utkají dva z Narutova původního týmu, který už teď v podstatě nemá smysl, alespoň z organizačního hlediska, protože každý bojuje za sebe.
Právě díky tomu, že přišly na řadu souboje, je poměrně celkem logické, že je zde dostatek akce. Místy je celkem hektická a není přesně jasné, co se děje, ale buď vás to přinutí zpomalit a většinou poznáte, co měl daný chvat znamenat, anebo prostě jedete dál a ono to vyplyne ze situace. Akce zde má ale rozhodně švih a skutečně máte pocit, že jste uprostřed souboje, který právě rozpoutali dva bojovníci. Jsem docela zvědavý, zda bude i v dalších soubojích platit, že mezi sebou budou bojovat jen chlapci nebo jen dívky. Má to ale grády a Japonci ukazují, co jim je blízké - spousta různých triků, úderů... něco podobného najdete třeba i v "Pokémonech". Je toho hodně a člověk se v tom ztrácí. Docela se pak hodí přehled překladatele, který má tedy i jiný, než jen shrnující význam, ale právě tohle shrnutí některých technik je velmi příjemné.
"Naruto" je fajn, ale mě prostě nedokázal chytnout tak, aby mě nepustil. Je to pro mě oddechová manga, kterou si rád přečtu, když nechci čtením strávit moc času a nechci o tom moc přemýšlet. Tím nechci tvrdit, že u "Naruta" by se nemělo přemýšlet, ale přece jen sem tam mohu vypnout. Musím ale říct, že mě sem tam až zaráží, jak moc je to komplikované, jak moc linií najednou jede, a co všechno se zde ještě může stát. I když se soustředíme na souboje, pořád zde jsou další linky, které nám jasně, říkají, že ono to vůbec nebude tak přímočaré, jak si myslíme, a nejspíš to místy nebude ani moc hezké. Jsem docela zvědavý na to, jak se to bude dál vyvíjet.
to jak je Naruto "komplikovaný" je právě jeho největší slabost. Kishimoto prostě není dost chytrý na to, aby všechny ty linie udržel pohromadě. v shippuudenu se mu to úplně rozpadlo a vůbec nic už nedává smysl. ono taky moc nepomáhá, že Narutův cíl stát se Hokagem ustupuje čím dál více do pozadí. já jsem přečetl hromady shounen mangy a za mě mohu říci, že čím jednodušší a přímočarejší příběh, tím je to větší zábava. samozřejmě jsou výjimky. například ve One Piece je těch vedlejších linií ještě více, ale autor to má mnohem lépe naplánované.
OdpovědětVymazatV tom případě jsem vážně zvědavý, jak se to bude vyvíjet a jak se to autorovi začne rozpadat pod rukama :-)
Vymazat