Vydalo nakladatelství
Crew v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo jako kapitoly 3 až 5 příběhu "Opadávající květy, proudící voda", kapitoly 1 až 7 příběhu "Chu Čing Lan", kapitoly 1 až 4 příběhu "Vytí větru, křik jeřába", příběh "Hijoku Renri", příběh "Rozdělení draka a tygra" a kapitoly 1 až 3 příběhu "Šakram" v sérii "Crying Freeman" (japonsky クライング フリーマン, v japonské transkripci Kuraingu Furiiman) souborně v tomto vydání v roce 2006 u
Dark Horse, původně vycházelo pod nakladatelstvím
Shogakukan týdně od roku 1986. České vydání má 408 stran a prodává se v plné ceně za 379 Kč.
Je to už více jak rok, co jsem se začetl do
první knihy této skvělé manga série. Podle toho by se mohlo zdát, že mě manga nijak nezaujala, ale opak je pravdou. Ta manga mě dostala natolik, že si musím její další díly šetřit, abych to všechno nepřečetl hned. Většinou se mi nestává, že bych něco četl znovu, ale jsem si jistý, že až "Crying Freemana" dočtu, tak si tu sérii dám celou znovu a najednou. Ona opravdu stojí za to, a to jak po stránce příběhu, tak i po stránce kresby. No dobře, ona ta kresebná stránka možná vyniká výrazně víc, ale to je prostě tím, že je úchvatná. Co se však týká příběhu, také ten vás dokáže chytnout a budete místy asi celkem zírat.
Druhá kniha je rozdělena do většího množství příběhů než kniha první, nemluvě o tom, že ten, co byl v první knize započat, je zde i dokončen. Najdete tu i nějakou tu jednohubku, ale stejně celou dobu vidíte, že je zde linie, která míří kupředu, soustředí se na stejné postavy, které zde mají vývoj, je zde logický posun událostí a jednotlivé eskalace, které začínají anebo i končí nějakou tou katastrofou. Jednotlivé příběhy jsou celkem různorodé, ač pravda, pořád jde o mafii a většinu knihy se Freeman a jeho láska snaží o to, aby přežili. Není to rozhodně tak nudné, jak to na první pohled vypadá, protože scénář nás zavádí na různá místa, seznamuje nás se zajímavými postavami, no a pak je zde
Rjóiči Ikegami, který to svým nezaměnitelným stylem nakreslí.
V jeho podání jsou úžasné stránky, které jsou plné šrafury, stejně jako stránky, kde je jí minimum. Dokáže neskutečně krásně nakreslit ženské tělo, ale možná ještě více budete lapat po dechu, když dojde na nějakou přírodní reálii anebo na město. Dokáže nakreslit prostě všechno a vy máte celou dobu pocit, že se skutečně díváte na dílo umělce, kterého si představujete s klasickým štětcem, jak doslova maluje japonská písmena, a i když nechápete, co ta písmena znamenají, stejně toho člověka musíte obdivovat. V případě Rjóičiho Ikegami však až moc dobře chápete, co chce říct, co nakreslil, a nemáte nikdy pocit, že si vůbec nejste jistí, co na panelu je, jak se vám to může stát u některé modernější mangy jako "Naruto" nebo "Bleach".
Pravda, příběh místy trochu ochabuje, ale někdy jsou zde takové momenty, že se budete až nutit do toho, abyste četli dál, i když už budete chtít strašně moc spát. Budete pokračovat, protože jinak to prostě nejde. Osobně se mi moc nelíbil poslední příběh, který je v této knize a který nás posouvá hodně jinam. Strašně mi přišlo, že to chce Kazuo Koike ozvláštnit a že chce přinést něco nového, ale na druhou stranu se ani tomuto příběhu nemůže vzít, že jsou zde momenty, které jsou až neskutečně silné. Doslova mě nadchla pasáž, kde je Paj Ja Šan nahá. Není to zrovna žena, která by svou krásou a velikostí zaujala každého, ale tvůrci se nebáli ji vykreslit, a to i v nelichotivých pozicích. Je neskutečně osvěžující něco podobného vidět v komiksu. Ano, Japonci a jejich estetika mi prostě sedí.
Tohle je jedna z těch chvil, kdy je třeba napsat, že se čekání vyplatilo. A skutečně se vyplatilo. I když je příběh trochu víc kouskovaný, i když se noříme hlouběji, dovídáme se více a posouváme se dál, pořád mám pocit, snad na každé stránce, že tohle je něco, co musím mít ve svém životě, co prostě musím číst, protože je to tak dobré, že by byla neskutečná škoda, kdybych se k tomu nikdy nedostal. Vidím tady momenty, které nemusí každému sedět (v realistickém světě se dějí nerealistické a na první pohled ujeté věci), ale ono to tam stejně patří. Tohle je prostě japonský svět. Tam se může stát něco ujetého a stejně vám to bude připadat skvělé a padnoucí. Jen musíte na tu japonskou bizarnost najet a pak si ji budete užívat. Navíc tady je toho celkem poskrovnu. Komiks ale hlavně dál baví, dál je to skvělý zážitek. Tak že by za rok recenze a třetí díl?
Žádné komentáře:
Okomentovat