J. Michael Straczynski si pro sebe uzurpoval celou třetí knihu, která je souborným vydáním toho, co vyšlo v několika minisériích jako "Před Strážci" ("Before Watchmen"), tedy příběhy a události, které se staly před dějem Moorova a Gibbonsova geniálního díla "Watchmen". I když tomu název úplně nenapovídá, Straczynski dostal na hraní celkem tři minisérie. Nejprve jednu, čtyřdílnou, která se věnuje postavě Sůvy, druhou, která má také čtyři sešity a věnuje se Dr. Manhattanovi, no a navíc ještě dvoudílnou minisérii, která nese název po záporákovi Molochovi. Celkem najdete v knize deset kapitol, které původně vyšly jako sešity. To je pořádný špalík, navíc se zaměříme na tři různé příběhy.
Co se dá ještě říct k postavám, které Moore s Gibbonsem tak skvěle definovali a které popsali způsobem, který se jevil dostatečný? Ač se to na první pohled možná nezdá, opravdu je pořád co říct, což je na jednu stranu docela dobře, pokud se přijde s celkem zajímavým příběhem, na druhou stranu to může vést k tomu, že tvůrci jen vzdají tribut Moorovi a tomu, jak skvěle postavy napsal, protože k nim vlastně nemají co dodat. Straczynskému se podařilo obojí. Přišel s celkem dobrými příběhy, ale zároveň se veze na tom, co již bylo napsáno a jen se na to dívá trochu jinak. V žádném případě se mu ale nedá vzít jedna pozitivní vlastnost, se kterou to dělá. A tou je zručnost.
Sůvy jsou vlastně dvě, a tak můžeme v jejich příběhu sledovat to, jak se kápě vzdal původní představitel, aby se na scénu mohl dostat nový hrdina v kostýmu sovy. Ale nejde jen o ten přechod mezi generacemi. V tomhle směru Straczynski rozjíždí docela zajímavý příběh, který se týká minulosti nové Sůvy, ale stejně tak i minulosti Rorshacha, který do příběhu také zásadně zasahuje. Straczynski utváří obě postavy a definuje nějaké nové události, které mají spojitost s tím, jak postavy známe z Moorova a Gibbonsova díla. Zároveň je tu celkem dobrý detektivní thriller, vyšetřování, které odhaluje nějaké další skutečnosti o postavách. Tady se Straczynskému povedlo navázat, vytvořit příběh, který baví, příběh, který má teoreticky dopad na chování postav "Watchmenů". Navíc s kresbou Adama Kuberta a obtahy jeho otce Joa a Billa Sienkiewicze je tohle přece jen dílo, které nebylo podceněno. Podíleli se na něm skutečně legendy. Joe Kubert se nedožil vydání celé minisérie, zemřel 12. srpna 2012.
S jiným výtvarníkem spolupracoval J. Michael Straczynski na minisérii "Dr. Manhattan". Adam Hughes je celkem vhodnou volbou, schopný výtvarník, který se vyznačuje tím, že má rád silnou linku, kterou jsou vytahovány jeho postavy, což je paráda, jedná-li se o detaily na postavy, ale v případě většího záběru, kde jsou postavy menší, dochází k určitému zkreslení a ony nevypadají úplně dobře. Někomu pak může vadit i to, že Hughes sem tam použije texturu, než aby se páral s vykreslováním pozadí. Osobně je pro mě tohle nejslabší část knihy i kvůli Straczynského scénáři, který není inovativní, protože vlastně opakuje to, co řekl Moore, jen k tomu používá celkem zajímavou formu a styl vyprávění. Straczynski rozumí Moorovým postavám, ale tentokrát opravdu jen opakuje Moorovy postupy a díky Hughesově kresbě i poměrně vizuálně doslovně vysvětluje podstatu Schrödingerovy kočky. Obecně je to úvaha o fyzice a kvantové mechanice, která je ale poměrně pochopitelná, což svědčí o tom, jak je to dobře napsané. A nakonec už šlo jenom o to děj napasovat na setkání s Ozymandiasem a s jeho plány.
Ozymandias je důležitý i pro poslední příběh, pro "Molocha", kde Straczynski ve spolupráci s Eduardem Rissem ukazuje, co umí nejlépe. Citlivé příběhy plné emocí. Soustředíme se na Molocha a na jeho život, vzestupy a pády a na to, jakou roli v tom všem hrál právě Ozymandias. Jsou zde momenty, které jsou skutečně výborné a které ve vás vyvolají silné emoce. Tohle se po příběhové stránce prostě povedlo a skvěle to zapadá do světa Watchmenů. Co mi k tomu ale nesedělo, to je Rissova kresba. On je pořád stejný, o tom žádná, ale prostě mi to nepasovalo zrovna k tomuhle příběhu. Asi ho mám až moc spojeného se "
100 náboji". Několikrát jsem si říkal, že Rissova kresba v tomhle podání vyznívá až příliš pateticky, což mi bylo nepříjemné.
 |
| Obálka limitované edice |
Nic to nemění na tom, že před sebou máme nejlepší díl série, tedy alespoň prozatím z toho, co vyšlo česky. Ještě si počkáme na čtvrtou knihu, která vyjde v prosinci 2014, pokud se něco nezmění. Třetí knihou do rukou dostáváte kvalitní čtení, které nenudí a které je dobře napsané. "Watchmen" však budou nadále skvěle fungovat samostatně i bez těchto minisérií. Ten komiks je natolik dobrý, že se mu kvalitou zatím ani jedna minisérie nedokázala přiblížit. Na druhou stranu se ani jedné nepodařilo úplně sáhnout do odpadních vod. Je vidět, že si dalo DC docela záležet, když tohle dávalo dohromady, ale je to pořád jen komerční kousek, který "Watchmeny" jako takové nikam neposouvá. Ono stejně asi není kam.
Žádné komentáře:
Okomentovat