#755: RETRO: Dobrodružství opičáka Čika - 75 %

Dobrodružství opičáka Čika

Vydalo nakladatelství Šolc a Šimáček v roce 1931. České vydání má 32 stran.

Scénář: Karel Tomy Neumann

Kresba: Karel Tomy Neumann a Nina Neumannová

Když jsem se nechal naverbovat do projektu RETRO recenzí, ani jsem netušil, k čemu všemu se dostanu. A také jak náročné bude o tom psát. Ani ne proto, že by nebylo o čem psát, pokud se týká komiksu samotného, ale spíše vzhledem k tomu, že je celkem těžké zjistit něco o vydání. V první řadě například proto, že sama kniha - nebo spíše sešitek - "Dobrodružství opičáka Čika" neobsahuje konkrétní informaci o tom, kolik stála, anebo v kterém roce byla vytištěna. Musíme se tedy spokojit s tím, že ji vydalo nakladatelství Šolc a Šimáček, a to pravděpodobně v roce 1931, i když některé zdroje uvádí poměrně obecnou informaci, že kniha vyšla mezi léty 1901 a 1925.

Kromě toho, že se liší roky, kdy kniha vyšla, někdy se liší i údaje o tom, kolik stran vlastně vydání obsahovalo. Vzhledem k tomu, co jsem měl k dispozici, se však můžeme celkem jasně shodnout na tom, že vydání má celkem 32 stran, přičemž na těchto 32 stranách je celkem sedm třístránkových příběhů opičáka Čika. Každý je uveden stránkou, kde je pouze název příběhu. Jedná se o tyto názvy: "Koupel", "Koloběžka", "Mlíčko", "Alkohol", "Banány", "Zrcadlo" a "Pomsta!". Rozložení jednotlivých stran s komiksem je jednoduché. Každá strana obsahuje čtyři stejně velké panely s ilustrací, pod každou je pak jeden verš. Ano, jedná se o klasický veršovaný komiks, který byl pro danou dobu poměrně typický. Vyvedený je v černobílé s tím, že jsou v každém panelu ještě nějaké šedivé plochy.

Opičák Čik je klasický šibal, který rád provádí nějakou tu neplechu. Je tedy srovnatelný s takovými postavami jako původní komiksový Ferda Mravenec anebo zejména Tonda Čutal. Krásné na tom je, že se nejedná o příběhy, které mají nějaké ponaučení, ale prostě o neplechy, které mají být primárně zábavné. Tohle se mi zamlouvá, protože zde nikdo netlačí na pilu a není třeba cokoli omlouvat. Čik je takový opičí hajzlík, který klidně provede nějakou zlomyslnost. A když je za ní potrestán, tak je to ještě on, kdo se mstí. Tohle mi na komiksu, který přečtete skutečně za chvilku, velmi imponovalo. Mám rád, když se něco nedrží nějakých pravidel, ale prostě si hraje.

Autorem kreseb komiksu "Dobrodružství opičáka Čika" je Karel Tomy Neumann, verše pak má na svědomí Nina Neumannová, která byla Karlovou manželkou. Společně tvořili tým, který spolupracoval i na dalších knihách určených pro děti. Karel byl ilustrátor dětských knih, ale původním povoláním učitel. Kantořiny zanechal okolo třicátého roku věku, kdy se u něj projevovaly problémy se sluchem. Byl aktivní ve skautu a mezi válkami vydával. Uchytil se i po válce, ale musel si změnit umělecké jméno na Neklan, protože Neumann bylo až příliš německé. Po sobě zanechal dílo, které není příliš známé, a pokud byste se s ním měli někdy setkat, nejspíš se bude jednat o knihy "Pohádky pro vlčata" a "Údolí myšího řevu".

Vzhledem k tomu, že kniha "Honička" měla vyjít v roce 1930, můžeme předpokládat, že "Dobrodružství opičáka Čika" vyšla skutečně až v roce 1931.

"Dobrodružství opičáka Čika" není komiksem, který by znamenal zásadní vývojový stupeň v historii českého komiksu, ale jedná se o komiks, který je primárně zábavný a který má čtenáře rozesmát, anebo alespoň k pousmání přimět. Tohle se podařilo a výsledek je více než uspokojující. Je to obrázek toho, co bylo ve své době zajímavé, co lidé rádi četli a co je dokázalo pobavit. Nemyslím si, že dneska to čtenáře nadchne, ale na druhou stranu je vidět, že tvůrci rozhodně věděli, co tvoří, ať už je to skutečnost, že jsou zde funkční komiksové sekvence, anebo fakt, že verše, které jsou zde použity, jsou i po letech pořád zábavné, mají dobrý rytmus a pěkně se čtou. Jen to máte celé za chvilku za sebou a možná byste chtěli víc. Bohužel víc není.