Albatros pokračuje ve vydávání "Šmoulů", což je jen dobře, protože ono je těch sešitů ještě dost a vsadím se - přestože je neznám - že se v nich skrývají ještě další dobré a vtipné příběhy. Hned sešit "Šmoulové: Šmoulové a Krákula" je toho důkazem. Je to snad i proto, že se jedná o jeden z prvních příběhů, které byly napsány. Konkrétně je to pátý sešit, který v sérii vyšel, a psal jej samozřejmě Peyo, který jej i kreslil, ale u scénáře mu ještě asistoval Gos, vlastním jménem Roland Goossens. Ten je u scénáře dokonce uveden na prvním místě. Ať už se na scénáři více podílel kdokoli z nich, je to jednoznačně výsledek dobré spolupráce, která autory bavila, protože zábavný příběh pro čtenáře z toho nakonec také vzešel.
Sešit je rozdělen na dvě části, kdy první zabírá - celkem logicky - více místa, protože nese i název titulu celého sešitu. Příběh se tedy jmenuje "Šmoulové a Krákula" a vypráví o tom, jak se někdy mohou zvrtnout vědecké experimenty. Taťka Šmoula je starý koumák, a tak pořád něco vymýšlí. Právě se snaží o to, aby přišel na nový recept hnojiva pro šmoulovičník. Jenže záměr úplně nevyjde a on se musí v téměř hororové scéně vypořádat s přerostlou masožravkou, vlastně šmouložravkou. Tady se ukazuje to, že si tvůrci byli vědomi toho, že kreslí a píšou pro děti, a tak i poměrně děsivé scény odlehčili. Daří se jim ale držet napětí, a to i díky tomu, že se na celkem velkém množství panelů mnoho nemluví. Akční scény jsou zde povedené a je vidět, že Peyo s Gosem věděli, co dělají, a nechtěli nudit.
Nenudí, to mohu rozhodně říct, a to i díky tomu, že první příběh má celkem dobrou zápletku. Hnojivo, které je vyloženě nebezpečné, má být zakopáno, ale dva vybraní Šmoulové si to trochu zjednoduší a prostě hodí lahvičku ze skály. Sklo se rozbije a lektvar se dostane do krčku jednoho ptáka. A pořádný monster příběh může začít. Tak jako se Gojira vrhnul na Tokio, snese se Krákula na šmoulí vesničku. Peyo a Gos skvěle rozvíjejí celkem přímočarou zápletku a nechávají ji odeznít ve výborném šmoulím triumfu. Vtípek na konec si samozřejmě neodpustí. Ještě ale nejste na úplném konci, protože jak jsem řekl, čeká vás ještě druhý příběh.
Druhý příběh se jmenuje "Trochu jiný Šmoula", v originále "Un Schtroumpf pas comme les autres". Je to o Šmoulovi - není nijak speciálně pojmenován - který zjistí, že ho to ve vesničce nebaví, že se nudí a chce zažít něco nového. Trochu to připomíná úvod komiksu "
Šmoulové: Šmoulové na plovárně", kde to byl Kutil, kdo měl problémy s tím, aby ve vesničce vydržel. Jenže tam, kde se příběh "
Šmoulové: Šmoulové na plovárně" rozvinul v něco většího a jiného, tady se soustředíme jen na to, jaké jsou následky Šmoulova odchodu a jak se mu vlastně dařilo tam, kam až došel. Setkání s Gargamelem, který měl v prvním příběhu jen krátké kameo, na sebe nenechá dlouho čekat, a tak ani zde není nouze o nějaké to napětí.
Tvůrci jsou místy celkem imaginativní a snaží se o to, aby děj ozvláštnili, stejně jako odkazují i na nějaké předešlé příběhy, aby zde byla určitá návaznost. Není to až tak časté, ale zrovna tady se to i s odkazem vyskytne. Líbil se mi pak nápad s kouzelnou píšťalkou, která se pravda objevila z ničeho, ale hned na ní byl vystavěn zajímavý zvrat, který dal vzniknout dalšímu vtipnému elixíru, respektive elixíru s vtipnými následky. U druhého příběhu by se daly najít nějaké nedostatky ve vedení děje, hlavně z hlediska scénáře, ale nic to nemění na tom, že jsou Šmoulové nadále skvěle hraví, což je ještě podtrženo výborným překladem, kdy právě nad českými obraty a českým šmoulením jsem se několikrát zasmál.
Žádné komentáře:
Okomentovat