Nový ročník "Crew2" se nám naplno rozjel, protože v čísle dvaačtyřicátém se konečně objevuje i druhý avizovaný komiks, kterým je série "Mezi řádky". "Sam a Twitch" jsou tak doplněni něčím zase výrazně jiným, aby byl magazín nadále zajímavý a multižánrový. "Mezi řádky" jsou moderní urban fantasy, "Sam a Twitch" se jeví jako temný thriller a "Všechno, co jste chtěli vědět o snech... ale báli jste se zeptat" jsou pohádkovou komedií, i když pravda, i tohle by se dalo zařadit do městské fantasy. Ten výběr zde je a v příštím čísle by to mělo být ještě o něco pestřejší, protože se opět objeví Lobo. Je ale třeba se věnovat tomu, co vyšlo v čísle čtyřicátém druhém.
Jsou zde sice nějaké ty texty, ale buď je to úvodník, nebo stručné představení dvou nových komiksů ("Sam a Twitch" neměli v minulém čísle prostor na to, aby se představili už tam). Hlavní jsou samozřejmě ale komiksy a hned na začátek se nám představuje novinka "Mezi řádky". Dost se o tom napsalo na webu Crwe, ale něco málo se představilo i v minulém čísle, tak musel být člověk nutně docela zvědavý. Představuje se nám jedna postava, která sama je předobrazem pro hlavního hrdinu fiktivní knižní série, o které se zde vypráví. Inspirace "Harrym Potterem" je očividná, ale o tom už se mluvilo. Když jsme u inspirací, postava hraběte Ambrosia je zřejmě inspirována Schreckovým Orlokem ("Upír Nosferatu", 1922).
"Mezi řádky" se otevírá a na první pohled to nevypadá tak špatně. Kromě toho, že jsou zde zajímavé postavy a naznačuje se, že to bude mít ještě pořádně hluboké závity do světa fantazie, používají Carey a Gross celkem zajímavé formy vyprávění, kdy některé stránky jsou v podstatě jen ilustrovaný text, respektive text v nich hraje prim. Literatura a komiks se zde prolínají ještě více, což rozhodně napomáhá tomu, aby se komiks stal zajímavým i pro ty, kteří mají raději literaturu. Mike Carey však ještě v dalších dílech musí ukázat, že jeho série skutečně stojí za to. To Bendis už tohle dokazovat nemusí, protože třetím sešitem se ukázalo, že "Sam a Twitch" prostě mají potenciál, jen nesednou každému.
Nejprve se vám bude zdát, že jste se ocitli v novém příběhu, ale nesmíte se nechat zmást. Bendis a Medina si pro nás připravili pouze efektní úvod, který vás zase pěkně vtáhne do tohohle zvráceného světa, kde je krev na vzduchu stejně normální jako stejné otisky prstů na několika různých ukazovácích. Medina opět kresbou prezentuje svět, který se vám na první pohled nelíbí, svět, který je špinavý, temný, pokroucený. Přesně takový svět, kde si může člověk vykašlat vlastní vnitřnosti. Příběh se nám sice nikam nepohnul, plácáme se na místě, ale to neznamená, že se neděje nic zajímavého. Jen k dopadení podivného vraha nejsme o nic blíže než v předchozích dvou částech a více se zabýváme tím, jestli budou mít Sam a Twitch problémy s vnitřními záležitostmi, respektive jak velké tyhle problémy budou.
A na závěr dokončení komiksu "Všechno, co jste chtěli vědět o snech... ale báli jste se zeptat". Už zbývají jen tři krátké příběhy, které se opět věnují snům a tomu, jak sny vznikají a proč sníme tak, jak sníme. Bill Willingham není člověk, u jehož komiksů byste se řezali, což se projevuje i na těchto krátkých povídkách, které jsou fajn, ale asi vás celkem snadno minou. Myslím, že někteří čtenáři je prostě jen prolétnou a budou se těšit na další číslo a příběhy, které najdou tam. "Crew2 č. 42" je však rozhodně číslo, které mě v těch posledních dvou ročnících bavilo hodně. Když se série "Mezi řádky" bude vyvíjet dobrým způsobem, je velká pravděpodobnost, že se hodnocení může i zvýšit. Tak uvidíme, co na to číslo 43.
Žádné komentáře:
Okomentovat