Asi nebylo až tak těžké si všimnout, že jsem k americkému komiksovému mainstreamu docela kritický, ale jsou věci, které mi na něm jednoduše vadí. Je to skutečnost, že autoři nevymýšlejí nové příběhy, ale recyklují ty staré, je to skutečnost, že se za hezkou kresbou neskrývá nic navíc. Tvůrci si prostě hrají s postavami, vodí je jako loutky na provázku a nějaké důsledky jsou minimální, i když se nám scénárista snaží říct, jak to vlastně bylo epické. Přesto myslím, že dokážu ocenit, když se objeví skutečně dobrý kousek, anebo alespoň dost dobrý. A právě to se mi stalo v případě knihy "Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin". Oproti předchozím dvěma dílům došlo k zásadní změně - odešel Tony S. Daniel a série se ujal nový tvůrčí tým.
Člověk by si myslel, že to se sérií zase tolik nemůže udělat, protože
druhý díl ji skoro pohřbil, ale změna scénáristy udělala skutečně svoje. John Layman ukázal svoje schopnosti a předvádí nám něco, co Batman - alespoň v sérii "Detective Comics" - potřeboval. Je zde komplexní příběh, který se neustále rozvíjí, nabalují se na něj jednotlivé epizody, které následně mění směr příběhu, a jednoduše řečeno, pořád se něco děje. To, co se děje, je dostatečně zajímavé na to, aby to udržovalo čtenářovu pozornost. John Layman totiž pracuje s něčím, co na čtenáře dobře funguje. V jednom díle rozpracuje novou zápletku, ale zároveň dokončuje předchozí, anebo se k ní vrátí, aby ji trochu popohnal a ukázal, že dochází k nějakému vývoji. Tím příběh nabývá na rozměrech, ale zároveň se posouvá kupředu.
Kniha se jmenuje "Imperátor Penguin" a dalo by se očekávat, že se to bude točit kolem postavy Penguina neboli Oswalda Cobblepota. Ano, částečně tomu tak samozřejmě je, ale oním Imperátorem Penguinem je nová postava, která se v sérii objevuje. Ze základních znalostí angličtiny a biologie je možné si odvodit, že Emperor Penguin je ve skutečnosti obdoba tučňáka císařského, největšího z tučňáků. A právě do něj se trochu stylizuje nová postava, která se zde objevuje. V této knize můžeme sledovat její vývoj, a to i díky krátkým příběhům, které byly uvedeny v každém čísle "Batman Detective Comics", jak původně vycházely v americkém vydání. V této knize navíc došlo k tomu, že jsou krátké příběhy řazeny za jednotlivé kapitoly tak, jak byly přiřazeny i v sešitovém vydání. Nedošlo tedy k tomu, že jsou všechny krátké komiksy až vzadu, kde ztrácejí návaznost s předchozím děním. Díky tomu teď vhodně dokreslují hlavní děj. V krátkých komiksech jsou - i díky zachování jednoho scénáristy - sem tam celkem důležité informace, které pomáhají pochopit, co se stalo v základní dějové linii.
V porovnání s druhou knihou se tak "Imperátor Penguin" stává skutečně výtečnou publikací, které v rámci děje překáží snad jedině to, že je sem tam příliš přímočarý a dá se celkem snadno očekávat, kdo je vrahem, kdo se skrývá za maskou, apod. To ale nic nemění na tom, že i tak jsou příběhy dostatečně napínavé, jsou prezentovány celkem zajímavé technologie a celkově poznáváme svět Batmana i s jeho společníky a samozřejmě i záporáky. Bez záporáků by to nešlo, a tak Layman rozehrává hru s Poison Ivy, Clayfacem, Penguinem, samozřejmě s Jokerem, a přidá si vlastní záporáky jako Emperor Penguina anebo Merrymakera. Je vidět, že Layman o Batmanově světě přemýšlí a snaží se v něm nacházet nové možnosti toho, jak se může dění posouvat. To se mu docela daří a vy opravdu máte pocit, jak ten svět roste a jak můžete dál něco očekávat. Navíc jsou zde zajímavé směry, jak se může příběh vyvinout. To souvisí hlavně s Jokerem. Už aby vyšel komiks "Batman: Smrt rodiny", který chystá Crew na 10. listopadu 2014.
 |
| John Layman |
Tony S. Daniel udělal v sérii - v
první knize - s Batmanovým světem docela zajímavé kusy, aby se pak ale plácal na místě a nic pořádně nevymyslel. John Layman přišel a hned dokázal sérii pozvednout o dost stupínků nahoru, a to hlavně i v tom smyslu, že se nevykašlal na krátké příběhy, ale také do nich dal něco, co má smysl a co se dobře čte. Navíc měl k ruce skvělé kreslíře, kdy kresba Andyho Clarka s výraznou šrefurou je výborná a vlastně nová, například ve srovnání s Jasonem Fabokem, který je takový klasičtější mainstreamový, ale rozhodně ne špatný. Jeho obličeje jsou naprosto skvělé, jeho Penguin je prostě výborný. navíc je jeho kresba dostatečně temná právě pro Batmana. Stejně tak se povedl i návrh Emperor Penguina. Líbí se mi i to, že se kresba nesnaží být zbytečně velkolepá a těch jednostránkových a dvoustránkových panelů zase tolik není. A pokud, většinou stojí za to vidět, co na nich je.
 |
| Obálka limitované edice |
Knihou "Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin" pro mě získává série naprosto nový náboj a musím říct, že mě bavilo ji číst. Jak jsem psal, z hlediska vypravěčského je Layman dobrý, ví, jak využívat formu a jak příběh vést, jen to vedení někdy směřuje k cíli, který je prostě předem jasně daný. To neshazuje Laymanovy schopnosti, ale prostě to jen znamená, že chtěl hrát na jistotu a to se mu podařilo. Nehláškuje tolik jako třeba Johns, ale sem tam se nějaká hláška objeví a ta stojí za to. Jinak je ale komiks prostě kvalitní a pro mě je tohle mainstream, který stojí za to číst, kdy má cenu se těšit na další číslo, protože by mohlo být stejně dobré jako tohle.
Ahoj zajímalo by mě zdali tento dil navazuje nebo je to před knihou smrt rodiny diky:-)
OdpovědětVymazatAhoj! Dva příběhy v knize obsažené, konkrétně čísla 15 a 16 jsou součástí eventu Smrt rodiny
Vymazat