Vhrsti je autor, kterého mám osobně rád, a to i přesto, že se mi podobné komiksy zase až tolik nelíbí. Vhrsti ale dává do svých komiksů duši, dává do nich specifické kouzlo a pokaždé, když od něj něco čtu, tak si prostě říkám, že to je krásné, laskavé, hezké. Nejinak tomu bylo v případě komiksu "Nejdůležitější věc na světě", který Vhrsti rozjel na Startovači a také s přispěním startérů se mu podařilo komiks vydat, i když ten byl financovaný i za podpory Ministerstva kultury naší malé zemičky. Přesto bylo setkání s knihou "Nejdůležitější věc na světě" jiné, než jaká byla má setkání s autorovou tvorbou doposud. Ano, je to samozřejmě proto, že jsem sérii stripů, která původně vycházela v "Plzeňském literárním životě", nesledoval.
Nechci tvrdit, že pro mě byl komiks až tak velké překvapení, Vhrsti si stále udržuje svou poetiku, která jako kdyby vycházela ze životních poznání, ale najednou máte pocit, že tohle je mnohem niternější, že autor o sobě prozrazuje mnohem více, než byste čekali. Nebo alespoň než jsem čekal já. "Nejdůležitější věc na světě" není autobiografický komiks, ale přesto se o Vhrstim dovíte mnoho - o tom, jak přemýšlí, jak smýšlí, o tom, co se mu odehrává v hlavě, a navíc k tomu ještě dostáváte sem tam nějaký vtip, který potěší. Vhrsti není autor, který by se vás snažil dostat nějakou nečekanou pointou, vtipem, který vás naprosto uzemní, ale pokud se hovoří o krásné literatuře, anebo krásném komiksu, tak v případě tohoto komiksu se jedná o doslovné znění tohoto spojení.
Každý strip v knize má jasnou strukturu. Jedná se o jednostránkové komiksy (výjimku tvoří komiks poslední, který je třináctistránkový a má v knize své specifické místo), které jsou rozděleny vždy do celkem 24 panelů. Na jednu stránku je to hodně, že? Ale ono to vůbec nevadí, protože Vhrsti zvolil zajímavou formu. Věty jsou rozděleny mezi jednotlivé panely velmi bohatě, a tak v jednom panelu jsou třeba jen dvě nebo tři slova, nejvíce pak zhruba sedm, a tak je každý strip obdobou poetického volného verše. Volný verš v komiksu je myslím docela dobré označení, a to i proto, že panely, nebo spíše okénka - sem mi to sedí více než jinam - obsahují ilustrace, které dokreslují slova, ale stejně tak prezentují i vlastní děj. Většinou se jedná o záběr na postavu, kde je minimální pozadí, ale ta postava něco dělá, nějak se tváří. Je příjemné, že Vhrsti nezašel k tomu, že by okénka jednoduše kopíroval, i když by k tomu některé stripy i vybízely.
Kniha je rozdělena do celkem pěti částí, kdy první čtyři části jsou sebranými stripy z "Plzeňského literárního života" z let 2008, 2009, 2010 a 2011 - za každý rok je to deset stripů. Poslední část nazvaná "Bůh v domě" je pak samostatným příběhem, který Vhrsti vytvořil v roce 2013 a zabývá se zde přesně tím, co je uvedeno v názvu. Ano, do domu se nastěhoval bůh. Tohle je aspekt, který nemusí každému vyhovovat. Mám na mysli víru. Osobně jsem nevěřící, ale mohu říct, že Vhrsti boha nikomu nenutí, prostě ho do svých příběhů vkládá, protože do nich vkládá i něco jiného ze svého života, ze své existence. Nutno pak říct, že právě ten poslední příběh je podán natolik zajímavě a dobře, že tu pointu je svým způsobem schopný přijmout i ateista, pokud nebude chápat boha jako náboženskou postavu, ale prostě jako určitou... asi sílu. V poslední době se hodně používá, že "autor to má v hlavě srovnané". Tak abych to také použil, tak Vhrsti to má v hlavě srovnané a do jeho tvorby se to skvěle promítá.
Vhrsti je stálicí české komiksové scény a jeden z mála autorů, kteří se dostávají i do zahraničí. To je dobře. Jeho specifikum je hlavně v tom, že má svůj vlastní styl a je osobní. Tohle je v knize "Nejdůležitější věc na světě" ještě podtrženo, protože to je komiks velmi osobní. A je také vymazlený jako kniha, což je vidět na vydání. Je na kvalitním papíře v dostatečně velkém formátu, je krásně barevný, je zde skvěle vyvedeno pozadí pro komiksy, s kterým si Vhrsti opravdu vyhrál, stejně jako si vyhrál s věcným rejstříkem. Tady je vidět, že autorské věci, kdy si autor dělá opravdu všechno sám, prostě stojí za to v případě, že je autor schopný a dá do toho všechno. Výhodou knihy "Nejdůležitější věc na světě" je pak i skutečnost, že se k ní vždycky můžete vrátit a v těch příbězích, které nejsou až tak laskavé, jak by si někdo mohl myslet, najdete něco, co se vás dotkne, co vás zaujme, dostane. Tady se pak skutečně dá mluvit o umění, které by někdo mohl označit jako vysoké, pokud máte rádi podobné klasifikace.
Pokud se o stripu chcete dovědět víc, můžete tak učinit na jeho
oficiálních stránkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat