Nakladatelství Meander se rozhodlo, že "Macanuda" není nikdy dost, a tak
sedmý a osmí díl vyšly v poměrně rychlém sledu za sebou. A je to jen dobře, protože svou dávku "Macanuda" prostě potřebujeme. Jen aby se z toho nestala regulérní závislost a čtenáři s vyšším počtem dávek nechtěli pořád víc. Je ale dobře, že už máme na trhu celkem osm knih tohoto jedinečného stripu argentinského autora Linierse. Ricardo Liniers nám přináší tu správnou dávku komiksové poezie, krásy, nostalgie a potěšení, které nás dokážou pohladit, když to opravdu potřebujeme. Záplava postav, které ze sebe autor chrlí, je naprosto neskutečná, stejně jako záplava nápadů, do nichž své postavy vysílá.
To, že je Liniers skvělým autorem, si nevšimli jen čtenáři, ale samozřejmě také ostatní tvůrci. Je to skvěle vidět právě na této osmé knize a hlavně na její poslední části, kde jsou macanudovské stripy, které jsou ale kreslené jinými autory. Sešlo se zde celkem sedmnáct stripů, které jsou vyvedeny v různých stylech, mají různé pointy a využívají různé Liniersovy postavy. Jen se ukazuje, jak je tenhle vesmír poměrně krátkých stripů nesmírně široký a jak je možné do něj snadno vstoupit a nechat se jím pohltit. Autoři prokazují možnou různorodost, ale stejně tak i to, že "Macanudo" je prostě jedinečný svět, který má vlastní poetiku. A ta je všemi autory akceptována.
Liniers zaplnil svůj stripový svět skutečně mnoha postavami. Některé se vracejí (Jindřiška s Fellinim a Madariagou, pan Oliva, jeskynní koule Alfio, záhadný muž, atd.), ale jsou tu i takové, které jsou třeba jen v několika knihách a v málo stripech. Sem tam se vrací i sám autor v podobě králíka, ale s tím, jak se Liniers rozepisuje a rozkresluje, přichází s novými postavami a hlavně s novými nápady. Velmi se mi líbil jeho nápad s nepochopitelným konceptuálem, který zašel ještě o něco dál a Liniers v osmé knize prezentuje stripy "Země náčrtků", kde je asi jasné, že tyhle stripy vypadají opravdu jen jako náčrtky, jsou na první pohled nedotažené. Nemyslím si však, že to je proto, že by Liniers neměl čas, i když možná to i trochu z nouze vzniklo, ale stejně za tím budete cítit záměr.
Liniers se vyznačuje neskutečnou představivostí, a to se může zdát, že některé stripy vlastně nejsou o ničem. Není to pravda, protože ty stripy jsou o životě, jsou o lidech a o pocitech, které lidé mají. Tohle je to základní o čem je umělecká tvorba a očividně to platí také o komiksu, který pod Liniersovýma rukama doslova kvete a s každou knihou se můžete těšit na něco, co znáte, ale stejně tak i na něco nového. Jestli nakladatelství Meander bude pokračovat ve vydávání, velmi rychle dožene počet knih, které byly vydány v původním jazyce. Ale to vůbec nevadí, protože k "Macanudu" je snadné se vracet. A budete se vracet rádi, protože jednotlivé postavy si prostě nejde nezamilovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat