Když to vezmu kolem a kolem, tak je "Gantz" vlastně příšerně kýčovitý komiks, který má docela jednoduchou stavbu děje, kdy jde jen o to, s kým se postavy utkají. Je to sexistické, jsou zde nahotinky, místy je to erotické až pornografické, řeší se zde hlouposti a je to akční jak blázen. Jenže tohle všechno, co jsem vyjmenoval, to pro mě nejsou slabé stránky, ale naopak stránky silné. Díky nim je pro mě "Gantz" jedním z komiksů, na jehož každý díl se nesmírně těším, protože přesně vím, že dostanu akční pubertální směsku, která ale má směřování a má vývoj, navíc je zde ještě spousta toho, co nevíme.
Se skupinou, která má za úkol zabíjet emzáky a jiná podivná stvoření, jsme se rozloučili ve chvíli, kdy zabíjeli malé ptáčky a divné panáky. No, ono to bylo i trochu naopak, protože emzáci se ukazují jako celkem silní. Kei, který je hlavní postavou, se zrovna ocitá v malém prostoru s pár těmi divnými paňáci, skupinkou malých ptáčků, ale také s něčím, co sedí ve vedlejší místnosti a je to pořádně velké a pořádně svalnaté. Možná by to nebyl takový problém, Kei už přece jen má nějaké ty bojové zkušenosti, jenže tentokrát na sobě nemá svůj speciální oblek a bude se muset spolehnout na svoje základní schopnosti. Bouchačku ale v ruce má, o tom žádná.
Sledujeme i ostatní, kteří se ale ukazují v dění trochu podružní, protože nejsou vystaveni tak kritické situaci. Kei je v centru dění i poté, co anabáze s ptačími emzáky skončí. Vracíme se do skutečného světa, pokud je v "Gantz" vůbec něco skutečné, a Kei si musí připustit, že jeho prsatá vyvolená není zakoukaná do něho, ale do jeho starého známého. V pubertě je těžké se s tím smířit. Jenže nějaké emoce není možné moc živit, protože Gantz se znovu ozve a je potřeba se vydat na další misi. Ještě před tím, než další zabíjení začne, kniha končí, ale Kei možná získává nový objekt, po kterém může pokukovat a toužit, a to hlavně proto, že i tahle nová dívka pokukuje po něm. Vypadá to, že nějakým těm erotickým scénám se nevyhneme ani v dalším díle, a to je moc dobře. Ke "Gantzu" to prostě patří.
Chvíli mi trvalo, než jsem se k pátému dílu dostal, ale nakonec se zadařilo a já jsem rád, že tahle série u nás vychází. Je to celkem jednoduché čtení, oddechové, ale je tu tolik akce, tak málo textu, a tolik erotických narážek a explicit, že moje pubertální já dostává přesně to, co potřebuje. Ale Hiroja Oku není úplně jednoduchý, nespokojí se s tím, že nám dá to, co chceme, ale přidává ještě příběh, který je dostatečně zajímavý na to, abychom chtěli další díl, kde se snad dovíme něco málo více o tom, co je to vlastně Gantz a co se stane poté, kdy někdo konečně získá oněch pověstných sto bodů. A Kei už je na celkem dobré cestě. Další díl na mě čeká a nemůžu se ho dočkat.
Žádné komentáře:
Okomentovat