Kresba: Damon Willis, Kelley Jones, Tony Akins, Allen Nunis a John Nadeau
Když se podíváte na obsah a zjistíte, že kniha obsahuje celkem 3 komiksy a má 456 stran, dojde vám, že tentokrát dostáváte opravdu skutečně dlouhé příběhy. Platí to hlavně o třetím s názvem "Koloniální pěchota", který vydá na bezmála 250 stran. Zbylé dva si drží stostránkový rozsah. Musím říct, že to mě na první pohled zaujalo a v konečném zúčtování to byla asi nejzajímavější skutečnost na celém komiksu, který je docela tuctovou záležitostí, kde už vlastně o ty vetřelce moc nejde, jde jen o to, co se s nimi udělá nového a jak se využije mateří kašička, kterou si tady neustále předávají a neustále se ji snaží dostat. Horor už v tom opravdu nehledejte. Ale v klidu, až ve třetí knize začne být krev černá.
První příběh v omnibusu se jmenuje "Genocida". Kresba je taková správně retro a to i díky pastelovým barvám, kterými je vyvedena. Příběh se točí kolem toho, že skupina vědců a především vojáků se vydává na mateřskou planetu vetřelců, aby zde objevili zdroj oné látky, kterou je možné získávat jen z matek. Samozřejmě je to všechno jen pro lékařské účely, respektive proto, aby si někdo pořádně vydělal. V tomhle směru má komiks i nějakou rovinu vývoje postav, i když to rozhodně nic slavného není. Hned na začátku ale zjišťujeme, že i vetřelci mohou mít frakce. Mytologie se alespoň trochu rozrůstá. Ne, že by byla v dalších dvou příbězích zásadněji použita. Nějaká slabší návaznost zde ale přece jen je.
Následuje "Sklizeň", která je mnohem více psychologickým komiksem, čemuž je přizpůsobena i kresba. Ono je to samozřejmě akční, o tom žádná, pořád jsou zde vetřelci, které je třeba sejmout, ale je zde také snaha mít zajímavé postavy a jejich smysl pro příběh a smysl jejich života v daném světě. Musím říct, že tohle se mi docela líbilo. Myslím prvek oné psychologie, který je zde v souladu s kresbou, kdy některé panely jsou na mainstream až překvapivě inovativní a je vidět, že se někdo opravdu snažil, aby to dávalo smysl a budilo ten správný dojem.
A pak už následuje jen "Koloniální pěchota". To je mainstream se vším všudy, kdy i kresba je pěkně barevná, dokonale vytažená a taková prostě zábavná a nijak zásadně originální. Stejně tak i příběh, který se snaží svět vetřelců pojmout ve velkém, představit rozsáhlejší děj, u kterého si ale začínáte říkat, proč to vlastně čtete? Ten příběh vám nic nedává a čtení se sem tam stane prostě jen mechanickým otáčením stránek. Už po několika málo otočeních přesně víte, že tohle je něco, co si už nebudete pamatovat a je vám to jedno, protože to s sebou nic skvělého nepřineslo. První dva komiksy tedy celkem dobré, ale nic výjimečného, poslední příběh však naprosto o ničem, a to i přesto, že zabírá více jak polovinu prostoru. Není to úplné komiksové zlo, ale ani velká zábava to není.
Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "
Vetřelci Omnibus 1".
Žádné komentáře:
Okomentovat