Takový malý, nenápadný komiks, který by mohl být i snadno přehlédnut. Ale to by byla škoda, protože "Vincent" je komiks, který stojí za pozornost. Nejen proto, že je z pera nizozemské autorky, ale i proto, že dokáže zaujmout jak příběhem, tak i formou, kterou je kreslen. Ona hodně řekne obálka, protože kresba se skutečně vyznačuje minimalismem a zjednodušením tvarů, ale to rozhodně neznamená, že by komiks byl nějakým odfláknutým dílkem. To vůbec ne. Na každé stránce vidíte, že tohle kreslila autorka, která si byla velmi jistá v tom, jak jednotlivé panely komponovat, ale i v tom, jak vyprávět celý příběh.
Když se podíváte na obálku a vidíte titul "Vincent" nad hlavou jakéhosi muže, pokud se malinko vyznáte v umění, pochopíte, že tohle je kniha o Vincentovi van Goghovi, jednom z největších malířů všech dob. Trpěl klasickými problémy, s nimiž se malíři velmi často setkávali - samotou, nedostatkem peněz, nepochopením a také absencí úspěchu. Absence úspěchu - ironické, že? - samozřejmě souvisí s onou finanční stránkou. Barbara Stok se nevěnuje celému životu tohoto původem nizozemského autora, ale sleduje okamžiky jeho života před obdobím, které nakonec eskalovalo do momentu, kdy si sám odřízl kus vlastního ucha. Tohle je až notoricky známá skutečnost z jeho života, která je ale trochu mimo kontext, jenž Barbara Stok tak krásně odhaluje.
Pokud jste o Vincentovi nevěděli víc než to, že byl dobrý malíř, nebo alespoň teď je uznávaným malířem, že rád kreslil slunečnice a že se sám trochu řezal na kusy, je tohle naprosto skvělá kniha, která vám o jeho životě poví skutečně hodně. Ani já jsem o van Goghovi nic moc nevěděl, protože výtvarné umění sice mám rád, ale dostávám se k němu spíš náhodou, než abych ho nějak systematicky studoval. Jo, na střední to bylo trochu jiné, ale to se zdá tak dávno... Docela jsem proto koukal, co všechno se ve Vincentově životě dělo a jak vlastně žil. Nemluvě o tom, že mě ohromilo i to, kolik je možné říct komiksem, který na první pohled skutečně vypadá velmi minimalistický.
V první řadě je to díky tomu, že Barbara Stock nepoužívá jen kresbu, ale i text, aby něco sdělila. A toho textu je místy opravdu hodně, protože autorka přepisuje dopisy, které si mezi sebou zasílali Vincent a jeho bratr Theo. Theo je strašně důležitá postava a na obou bratrech je vidět, co to může být ona "bratrská láska". Já jsem na tenhle cit zatížen, protože jsem vždycky měl se svým bratrem dobrý vztah a jsem za to nesmírně rád a vždycky budu. Stejně jako doufám, že se na tom nikdy nic nezmění. Právě tohle téma bratrství mi přijde velmi silné a vlastně i nosné. Na druhou stranu je zde skvěle popsáno i to, co Vincenta ovlivňovalo a proč nakonec došlo až k tomu, že se zbláznil, respektive že měl záchvaty.
 |
| Barbara Stok |
Barbara Stok skvěle zvolenou formou představuje osud jednoho z nejuznávanějších světových malířů, osud muže, který věděl, co je v jeho životě důležité, ale neuvědomoval si, že by to měla být jen součást, nikoli to jediné, co má. Měl toho víc, ale žil jen pro umění, což mu nakonec přineslo i věhlas, ale také těžký osud, který si protrpěl v osamění. Barbara Stok je skutečně skvělá autorka. To se projevuje například na krásných, halucinačních panelech, které skvěle zapadají do celé koncepce. Komiks jí funguje po všech stránkách a vůbec nevadí, že jejím stylem je van Goghovo dílo zjednodušováno. Ona má vlastní styl a Vincentův život je díky němu podán strhujícím způsobem, kdy jsem nemohl skončit, dokud jsem nedočetl.
Žádné komentáře:
Okomentovat