Když začínám psát tuhle recenzi, nejsem si ještě jistý, jaké dám komiksu nakonec hodnocení. Moc často se mi to nestává, i když ono to číselné hodnocení je prostě omezující. Když člověk miluje komiksy od Černého, tak jim prostě bude dávat vyšší hodnocení, než když je bude kreslit někdo jiný. Tím nechci tvrdit, že miluji komiksy od Dana Černého, i když jsem si tak docela naběhl. Informace o tom, že poslední svazek série Češi, který vyšel jako čtvrtý z devíti (no, je v tom trochu hokej, ale na zadních deskách máte všechny základní informace) kreslí právě Dan Černý, mě však zaujala a říkal jsem si, že by to mohla být skvělá kresba pro politickou satiru. Jenže...
Pavel Kosatík rozhodně nepsal scénář, který by byl politicky satirický, ale napsal scénář, který je výrazně politicky kritický a dívá se na událost, která znamenala zásadní zvrat v dějinách společného národa Čechů a Slováků. Výrazný zvrat proto, že společné působení přestalo existovat. Od 1. ledna 1993 jsme dvě samostatné republiky. Někdo to tak nebere a Slováci jsou pro něj bratři, někdo je rád, někomu je to jedno. Mně osobně je to celkem jedno, protože souhlasím s názorem, který je v komiksu také prezentován - ono se vlastně naprosto nic nezměnilo, území jsou stejná, lidé jsou stejní, jen už všechno není řízeno společnou rozhádanou vládou, ale dvěma rozhádanými vládami. Teď si holt každý řešíme svoje.
Nemám moc rád díla, která se zabývají politikou... anebo ještě jinak. Nemám rád politiku. Nechápu, jak něco může jitřit emoce natolik, aby se kvůli tomu lidé zabíjeli. Navzájem anebo i jen sebe. Politika je o tom, kdo vládne, a tak si na ni každý udělá svůj názor, a jakmile má někdo názor jiný, vede to ke konfliktům. Slovním, pokud máme štěstí. On si totiž každý udělá názor, ale přijmout názor někoho dalšího, to už je problém, na to asi nejsme stavěni. Pavel Kosatík si také udělal jasný názor a myslím, že je zřejmé, že Klaus nebude jeho oblíbenec. Docela to chápu, když už máme vyjádřit svoje názory.
I když se komiks jmenuje "Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát", oba pánové se objevují na stránkách zhruba až v polovině. O Klausovi se dlouho mluví, je jako obrovská Chiméra, která nad vším bdí, a pak se najednou dostává do popředí a je skutečně tím, kdo dělá důležitá rozhodnutí. Je vidět, jak byl Klaus adorován, jak nesmyslně se vedla privatizace, je poukázáno na další problémy, třeba na to, jakým šílencem podle všeho byl Mečiar. Ale tak o tom, že je hlavně teatrální řečník se ví. Tento díl série "Češi" podává poměrně dobrý obraz o tom, jak došlo k rozdělení země, podává i obraz o tom, kdo u toho byl, ale neodpovídá na důležitou otázku - proč. Proč k rozpadu došlo? Není to tím, že by komiks neuměl odpovědět, ale ona ta odpověď není. Anebo prostě jen taková, že se tak pár lidí dohodlo. Ne dva národy, ale pár lidí.
Tak jsem se nakonec rozhodl pro hodnocení 75 %, protože si myslím, že se Kosatíkovi podařilo podat kritický obraz doby po Sametové revoluci, kdy se ukázalo, že tady vlastně nikdo nevěděl, co se děje, a pokud to věděl, tak rozhodně nečinil to, co je ku prospěchu všem. Samotného mě překvapilo, jak se i tahle událost jeví historická, dávná, přitom její důsledky stále pociťujeme. Události jsou podány dostatečně zajímavě, i když autorsky zkreslené, ale díky kresbě Dana Černého to nevadí, protože ono se očekává, že ten pohled bude trochu nadsazený. Hodí se to sem a s tímhle dílem jsem spokojen. Každý si může udělat názor na to, co si o těch lidech vlastně myslí.
Komiks "Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát" můžete
zakoupit na stránkách Kniha.cz.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"
Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo"
"
Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského"
"
Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha"
Žádné komentáře:
Okomentovat