I když jsem u
desátého dílu psal, že se do děje nějak nemohu dostat, pro jedenáctý díl už to tak úplně neplatilo. Hlavně proto, že jsem knihu skutečně zhltnul na jedno posezení, anebo spíš na jedno poležení. Na druhou stranu si ale s odstupem říkám, jestli to nebylo proto, že se mi nechtělo spát, anebo proto, že už se chci dostat na konec a chci vědět, jak to celé vlastně dopadlo. Ani jedenáctá kniha totiž není návratem k nějakému vysokému kvalitativnímu standardu a v podstatě se opakuje všechno negativní, co se objevovalo v menší nebo větší koncentrací v několika předchozích knihách. Ta blízkost konce vás přiměje, abyste četli, protože je tu pořád naděje, že vám Óba a Obata na konci vyrazí dech.
V době, kdy píši tuto recenzi již poslední, dvanáctý díl vyšel, ale já se jím při psaní nechci nechat ovlivnit, takže konec prozatím neznám. Příliš to nevadí, protože je vidět, že jedenáctý díl není pouze oddalováním konce, ale je přípravou na konec. Light Jagami se má setkat se svým současným úhlavním nepřítelem, kterým je Near. Tohle je to základní, co si z jedenácté knihy odnesete. Není toho mnoho, protože na samotné setkání ještě nedojde, ale to jen proto, že Light, Near, ale také další si připravují půdu na to, aby k setkání, respektive k celkovému rozhřešení opravdu mohlo dojít. Na konci samozřejmě musíme počítat s pěkným zvratem, který vás přiměje, abyste se na tu dvanáctou knihu těšili, i když tušíte, jak to musí skončit. Pořád velmi doufám, aby to bylo jinak, než jak se dá očekávat.
Co se mi docela zamlouvá, to je skutečnost, že se Óbovi daří, aby se nezamotal ve svých pravidlech, anebo to alespoň vypadá, že se v nich nezamotal, a vy mu celkem věříte, že to všechno drží pohromadě a pořád si to udržuje svou vnitřní logiku, která se ale neustálým opakováním jednotlivých zkušeností a snahou jimi proniknout, najít skulinu, může stát velmi otravnou a nevěrohodnou. Právě časté opakování jednotlivých faktů vede k tomu, že se série stává otravnou a místy trochu nudnou. Óba a Obata se tohle snaží vyřešit tím, že děj trochu ozvláštňují, přidávají akci, ale pohříchu je jí velmi málo, kdy nejlepší scéna vás v tomhle ohledu čeká až na samotném konci.
"Death Note: Zápisník smrti 11" je pořád celkem logicky fungující knihou, která je dobře napsána a dobře nakreslena. Má lepší spád než kniha předcházející, ale už to prostě není to, co mi vyrazilo dech, když jsem otevřel první díl a doslova valil oči nad tím nápadem a nad tím, jak je to celé promyšlené a bohaté. Teď už jde prostě jen o to, jestli bude Kira chycen, nebo nikoli, a popravdě, to není to, co by mě tolik zajímalo. Psychologické hry o to, kdo bude mít navrch, už nemají ten správný náboj, jsou jen natahováním toho, co skvěle předváděli Kira a L. Kira a Near jsou jen opakováním toho, co bylo, kdy pouze prvek moci a prvek ženský tohle celé trochu narušují. Ale tak už to končí.
Komiks "Death Note: Zápisník smrti 11"
zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.
Takze to dvanactym dilem konci ?
OdpovědětVymazatPřesně tak. On teda teď vyšel ještě "třináctý" díl,ale to je spíš taková malá encyklopedie o celé sérii
OdpovědětVymazatJeste vytahnout trosku tech korunek od zakaznika :D
OdpovědětVymazatNo ja ted zacnu to TEMNE METRO. Jsou jen tri dily,a prej je to good :)
Přesně :-) Teď tu ten 13. díl mám, tak jsem sám zvědavý.
Vymazat