Kresba: Gokurakuin Sakurako
Jak jsem psal na konci recenze na
předchozí díl, docela jsem se obával toho, jak bude série vypadat dál. Ani jsem se na pokračování moc netěšil, ale vzhledem k tomu, že jednotlivé kapitoly poměrně rychle ubíhají, protože slov na stránkách tolik není, dal jsem - a myslím si, že celkem férovou - šanci i druhému dílu, který jen dokázal, že Gokurakuin Sakurako prostě není tak dobrá vypravěčka, jak by si myslela anebo jak by bylo záhodno. Když něco čtu, potřebuji, aby měl příběh tempo, aby plynul, ale Gokurakuin Sakurako není schopna toho dosáhnout a místo toho máte pocit, že je příběh neustále osekávan a máte problém se do něj pořádně dostat.
Nechci říkat, že začínáme tam, kde jsme přestali, ale nějaká návaznost tu přece jen trochu je. Základem je, že známe jednotlivé postavy, které jsou součástí agentury, jež se stará o to, aby se svět zbavil stvůr, které k nám přicházejí z nějakého jiného světa. Hlavní postavy tedy zůstávají stejné - Asagi jako ředitel celé agentury a pravděpodobně nejschopnější člen týmu, Tokiko, roztomilá dívka/králíček, která je pravděpodobně nejlepší postavou celé série, alespoň prozatím, Mahime Yoshino, která je sexy prvkem v celé sérii, no a nakonec Amano, který je nejzbytečnější postavou celé série. Je tu jen proto, aby se na něj dělali vtípky, ale Sakura prostě nemá takový smysl pro humor, který by vás dokázal bavit celou dobu.
Je to škoda, protože některé postavy nejsou špatně navržené a celý princip agentury se mi líbí, ale je strašně moc vidět, jak tohle nefunguje, jak je to nedokonalé. Sakura si sama uvědomila, že s postavami, jak jsou načrtnuté, to prostě nezvládne, a tak do příběhu vsouvá nové postavy, které patří k Asagimu. Je tu vlastně jeho soupeř/společník, který má také po ruce stvoření králíčkovitého půvabu, a navíc se mluví o tom, že je tu ještě nějaký šéf. Poznáváme, co je Asagi zač, což je hezké, protože je zde nějaký vývoj, ale ono to stejně celé zůstává nesmírně nudné, a to i přesto, že došlo k vytváření návaznosti. Celou knihou se prolíná příběh "nadstvůry" Hainuwele, kterou Asagi chce zničit, stejně jako ona chce zničit jeho. Ani po jejím dopadení však není řádění konec.
Základním problémem ale jednoduše zůstává, že autorka špatně příběh vypráví, nedokáže vás vtáhnout a jednotlivé části odsekává tak, že vám to čtení může i klidně zprotivit. Je tu třeba sexy scéna, ale je sexy jen v tom, že se zde nakreslí erotický záběr na krásnou, vyvinutou ženu, ale nic víc v tom není. Všechno je strašně prvoplánové, samoúčelné a jednoduše nezajímavé. Nedovedu si představit, že by se pro další dva díly mělo něco zásadního změnit. Recenze přesto budou, protože když už mám nějaký komiks doma, tak ho prostě musím přečíst. Pochybuji však, že by mě Gokurakuin Sakurako dokázala překvapit. A přitom by to mohl být tak pěkně hororový komiks... Jenže ona i ta atmosféra chybí.
Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "
Kategorie: Stvůry 1".
Žádné komentáře:
Okomentovat