Myslím si, že hlavní výtka, která bude okolo komiksu "Gantz" opakována, je spojena s tím, že budete mít pocit, že se děj zasekl. Jsme u sedmé knihy a vlastně se děj nějak zásadně neposunul. Došlo jen ke třem soubojům ve světě, který je tak trochu mimo realitu, a to ten třetí ještě ani není pořádně u konce. Tahle skutečnost, že stránek je hodně, ale posunu příběhu zase tolik ne, by však neměl být problém, protože série "Gantz" má jednu velkou výhodu - ono se pořád něco děje. Hiroja Oku je až neskutečný v tom smyslu, jak dokáže rozehrát akční scény, kterých je opravdu hodně. V podstatě celá sedmá kniha je jednou velkou akcí, která ale není bezhlavá - i když hlavy padají - ale má svůj smysl a má své následky.
Skupina, která má nyní bojovat s mimozemšťany, nebo co jsou nepřátelé zač, pokud jsou vůbec nepřátelé, nyní stojí proti oživlým sochám bohů. Nápad celkem jednoduchý a dobrý. Dobrý hlavně proto, že bůžci a bohové se zde ukazují jako skutečně pořádně drsní nepřátelé. Hned na začátku je gigantický Buddha, který je ochoten každého zamáčknout do země. Tohle je nepřítel skutečně enormních rozměrů a vypadá to, že skupina proti němu nemá šanci a že budou lidé umírat. Nakonec ale přece jen dojde k tomu, že je nepřítel přemožen, ale překvapivě to není konec celé bitvy, protože zde jsou ještě nějací bohové, kteří musejí být odstraněni. Tedy mám na mysli samozřejmě oživlé sochy. A Indové mají ve svém repertoáru mnohem více bohů než jen Buddhu. Jen je třeba se obrátit na trochu jiné náboženství.
Hiroja Oku mě nesmírně překvapil. Nejprve, když jsem zjistil, že ani na konci knihy se postavy nedostaly z bitvy s bohy, jsem si říkal, že je až neskutečné, jak to Hiroja dokáže všechno natáhnout, ale když jsem se dostal až na konec a všechny stránky přečetl, uvědomil jsem si, že to mělo svůj smysl a že souboj s Buddhou nebyl ani omylem vrchol, ten přichází ještě o něco později. Jen je škoda, že v téhle knize se nedozvíte, jak to nakonec dopadne. Na druhou stranu je to dobře, protože budete chtít další knihu, kde se to snad konečně dozvíte. Přece jen už si myslím, že to Hiroja nebude až tak natahovat, že by bylo rozuzlení bitvy s oživlými sochami až v knize deváté. U téhle série ale člověk nikdy neví. Mám však takový pocit, že Japonci, kteří museli komiks číst původně v klasickém, týdenním vydávání, asi docela trpěli. I když čekání na další díly nebylo až tak dlouhé, díky tomu, že se dění posouvá pomalu, i týden se zdál dlouho. My alespoň dostaneme najednou pořádný svazek, i když na další si přece jen musíme vždy počkat. To ale tak nevadí. Pro mě to čekání pokaždé stojí za to. Alespoň prozatím.
"Gantz" je v současné době sérií, na kterou se těším nejvíce. Je to tím, že je to akční, ale s myšlenkou, že jsou zde postavy, které stojí za sledování, a osudy, které nejsou až tak jednoznačné, jak by si člověk myslel. To, co se stane zrovna v téhle knize, je docela masakr a myslím, že z toho budete rozhozeni, pokud jste si k postavám alespoň trochu vytvořili vztah. Hiroja Oku se v případě této knihy v podstatě vyvaroval erotického obsahu, ale zase to vyvažuje krvavostí a násilnostmi, které jsou zde opravdu na dobré úrovni. V jeho kresbě to vypadá tak nějak samozřejmě a skvěle. "Gantz" si pro mě dál drží úroveň velmi nadprůměrného a velmi zábavného komiksu. Teď už jen vydržet do dalšího dílu.
Žádné komentáře:
Okomentovat