Docela jsem se těšil na to, jak se Masašimu povede zvládnout jednotlivé souboje, které se měly v téhle knize objevit. Popravdě jsem si nebyl jistý, kolik jich vlastně bude, protože on je schopný i jeden souboj pořádně natáhnout, což se nakonec i více méně potvrdilo. V tomhle dílu jsou celkem dva souboje, které se skutečně dokončí. Dobře, tři, ale s tím, že ten jeden je jedním ze soupeřů vzdán, ještě než vůbec začne. Tím, na co se čtenáři asi nejvíce těšili, to je souboj Naruta s Nedžim. Jeho soupeř je silný jako blázen, což už se moc dobře ví. Podle všeho má schopnosti, které přesahují ty Narutovy. Jenže to nesmíme toho střapatého kluka podceňovat. On dokáže hodně překvapit, což se mu daří i tentokrát.
Masaši Kišimoto prezentuje souboj, který je plný akce, kdy jste skutečně udiveni tím, co sledujete, ale kromě toho je to i příběh lidský, kdy se odhalují stránky postav, které ještě neznáme. Naruto se tak ukazuje téměř jako psycholog, ale přitom to všechno vychází z toho, jakým skutečně je. On je pořád svůj, pořád je ulítlý, pořád je příliš zbrklý, ale už je vidět, že v něm roste skutečně někdo, kdo by se mohl stát nejlepším nindžou. A to hlavně proto, že má výdrž a chce si jít za svým cílem, ať to stojí, co to stojí. Právě i tohle je hlavní myšlenka celého souboje, který je skutečně dobře napsaný a akční scény s těmi dialogovými jsou zde provázány tak, aby ani jedna část nenudila. To se podařilo a souboj je navíc výborně vygradovaný, což jsem ani nečekal. Ale Masaši Kišimoto má pořád v hlavě nápady. No, musím říct, že tohle na dlouhých sériích prostě obdivuji.
Následuje menší pauza, kdy se čeká na další souboj a rozhoduje se, kdo vlastně bude bojovat. Někteří bojovníci, konkrétně Sasuke, totiž nejsou přítomni. A tak se musí přejít k soubojům dalším. Tím, co se děje, se jasně ukazuje, že je cosi prohnilého ve státě nindžovském, a tak se ještě musíme připravit na velké věci. Druhý souboj ale přece jen nadchází a je to souboj, který je neméně zajímavý, ale přece jen vedený způsobem, který je takový téměř až absurdní. Hlavně v tom smyslu, jak to končí. Na druhou stranu se Masašimu daří příběh směřovat tak, aby to mělo souvislost s postavami, což musím ocenit. Má to vtip a náboj a navíc pořád vymýšlí nové a nové techniky, které celkem fungují a jsou navíc zajímavé.
"Naruto" tak dál pokračuje v sérii, která mi ze začátku přišla celkem obyčejná a možná trochu neoriginální, ale postupně se vyvinula v něco, co je napínavé, zábavné a navíc má i myšlenky, které jsou celkem slušně sdělovány. Nemluvě o tom, že je pořád zmiňováno něco, na co se můžete těšit. Ať už jsou to konspirace v pozadí, anebo třeba skutečnost, že se Sasuke už nějakou dobu neukázal. V pozadí je taková jemná temnota, která není nijak děsivá, ale příjemná, oživuje dění. Tahle série patří k těm, u kterých jste zvědaví, jak bude pokračovat, což je dobře, protože takhle by měla série působit. Navíc je zde patrný vývoj postav, což mám také nesmírně rád.
Žádné komentáře:
Okomentovat