To je jako celé o dvou dětsky vypadajících hrdinkách, kdy jedná má ráda bouchačky a auta a druhá zase výbušniny všeho typu? Tohle rozhodně nebylo něco, co by mě až tak strašně nalákalo. Nejsem ten typ, co obdivuje každé auto za to, když má trochu větší rychlost, když má pod kapotou víc koní, anebo když má nějaké speciální tvary. Nejsem na to. A nevyznám se ani ve zbraních, i když ty mě poslední dobou začínají zajímat hlavně z hlediska rešerší, které dělám pro jeden příběh. Co se týká výbušnin, tak to je rozhodně prvek, který minimálně každý příběh trochu povznese.
Po prvních dvou kapitolách jsem neměl jasno, proč by mě tahle kombinace měla dostat, ale ono jak to čtete, jak se dostáváte více do příběhu a do postav, najednou se přistihnete, že vás to baví, že se nemůžete odtrhnout a že je zde mnoho faktorů, které drží vaši pozornost a vy chcete vědět víc, chcete vědět, jak se to vyvine, co se stane, a co zase bouchne a čím se bude střílet nebo jezdit, a to i přesto, že tomu třeba zase tolik nehovíte podobně jako já. Jenže ono to opravdu není jen o tom, co bouchá, co střílí a co jezdí rychlostí, kterou jsem jel jen jednou v životě a jen jako spolujezdec. Manga "Gunsmith Cats" je také o postavách a o příbězích samotných.
Právě ty postavy vás nakonec dostanou. Hlavní postavy Irene Rally Vincent (to je tak udělaná do bouchaček a aut) a Minnie May Hopkins (specialistka přes bomby) jsou sice karikatury, ale jsou to karikatury tak výborné, že si je prostě zamilujete. Každá má svoje specifické vlastnosti, stejně jako mají svou specifickou vizáž, která je odlišuje od ostatních postav. To je mimo jiné dáno i jejich věkem, který je u obou hrdinek poměrně nízký. Rally je devatenáct a Minnie May je ještě mladší, je jí sedmnáct. Na sedmnáct toho ale má hodně za sebou, což nám při několika příležitostech předvede. Rozhodně ale nečekejte něco dospělého jako "
Crying Freeman". "Gunsmith Cats" jsou dětinštější.
Právě ta dětinskost je na "Gunsmith Cats" zábavná. Je to komiks, který se vás snaží pobavit, a to po všech stránkách. Postavy jsou zábavné, a i když se dostávají do dospělých situací, do situací, které zavánějí problémy, někdy až takovými, které by mohly vyústit smrtí, stále je to podáno odlehčeně a má to dále svoje kouzlo, které mangu neopustí celou dobu. Drsné, akční, místy celkem brutální, ale stále s nadhledem, který na vás vyskakuje ze stylu vypravěče ve scénáři i v kresbě obojí má na svědomí Keniči Sonoda.
Co se týká kresby, je strašně moc vidět, že tohle je starší kresba, protože mi právě starší kresba v manze přijde propracovanější. Autoři více používali tenké linky a více se snažili o to, aby se přiblížili skutečnosti. V případě komiksu "
Crying Freeman" je to především v tom, jak je zaměřeno na lidské tělo, ale v případě "Gunsmith Cats" je to dáno hlavně tím, jak se Keniči soustředí na zbraně a automobily. V tomhle je skutečně výtečný a vy si užijete každý detail, které má očividně propracované. Má nastudované rešerše a všechny informace, které rád předává čtenáři, což třeba zrovna já ocením. Nejsou zde encyklopedické informace, ale zajímavosti se rozhodně dovíte.
 |
| Keniči Sonoda |
Nezbývá než se těšit na další knihu a vidět, co všechno Keniči ještě vymyslel. Myslím, že to může být zajímavé, a to i proto, že se příběh vyvíjí a nestojí na místě. Navíc ty dvě holky jsou dobré dračice. Celé je to sexy zábavné a přiznám se, že hlavně těm zbraním přicházím docela na chuť. A ta akce je opravdu výbušná, což se na papíře nepovede zvládnout každému. Keniči je ale nejen v tomhle výborný. Manga má na českém trhu rozhodně místo a já se přiznám, že v poslední době mě baví více než americký komiks.
Přišla jsem, viděla jsem, přečetla jsem.
OdpovědětVymazatKde je sakra druhej díl týhle pecky?
Zatím si budeme muset vystačit s jinými :-)
Vymazat