S knihou "Bleach 14: White Tower Rocks" můžete mít jeden problém - ono se zde vlastně nic tak zásadního nestane. Spousta se toho naznačí, ale ve skutečnosti se nic nedořeší a příběh se jakoby na chvíli zastaví, aby se všechny postavy mohly nadechnout a následně pokračovat v dalším dění. Některé si dokonce určí to, jak dlouho se budou připravovat, aby jejich nadechnutí skutečně vedlo k pořádnému výdechu, který smete toho, kdo je v cestě. Tohle platí hlavně pro Ičiga, který před sebou má souboj, na který se už nějakou dobu čekalo. Bjakuja Kučiku už Ičiga jednou málem zabil. Teď se ale ukazuje, že Ičigo od posledního setkání hodně zesílil.
I když už se schyluje k pořádnému souboji, nakonec na něj nedojde, neboť do děje zasahuje postava, která se zde sice už nějakou dobu vyskytuje, ale získává zde naprosto jiný rozměr. Dovídáme se o tom, jaká je její skutečná podstata. Musím říct, že tohle se mi líbilo. Je to takové trochu mytologické, návrat hrdiny, který má hodně za sebou, byl dlouho ztracený a je v určitém ohledu obávaný. Nebo hrdiny... Ona je to vlastně hrdinka. Příběh se tím celkem oživil, a i když by se to mohlo jevit jako konstrukt, pro mě to docela funguje a u odhalení jsem se bavil, stejně jako u náznaků toho, kdo je nová postava zač, jaká je její minulost a jaké je její místo v Soul Society.
Tite Kubo se tak věnuje hlavně Ičigovi a jeho novému nepříteli, přičemž ti dva spolu musí svést pořádný souboj, ale jsou zde i úděly dalších postav, kdy se konečně zase setkáváme s Rukií a ne jen jako s vězenkyní. Stejně tak se s ní po nějaké době setkává sám Ičigo. Ale ani jeden ještě není u cíle. Rukie je venku jen na chvíli, je totiž potřeba ji ochránit před vlastním bratrem. Trochu mě tady mrzelo, že ostatním postavám není věnováno tolik prostoru, ale nezapomíná se na ně úplně a Tite se tak snaží udržet iluzi, že to je komplexní svět a že i ostatní postavy jsou tak důležité jako Ičigo. Úplně se mu to nedaří, ale je to prostě tím, že Ičigo má nejvíce prostoru pro nejzajímavější momenty. Tohle je více centrický příběh než třeba "Naruto".
I když jsem si myslel, že se série "Bleach" bude trochu klepat na místě, tak nakonec jsem docela rád, jak se to vyvíjí. U dílu jsem se bavil a ani mi nevadilo, že se teď bude na něco čekat. Myslím, že Tite Kubo toho má dostatek v zásobě a že se pořád může stát něco, co čtenáře zaujme. Doufám tedy, že nadechnutí, pro které se chystají postavy, bude i nadechnutím celé série, a že další dění bude také zajímavé, anebo ještě zajímavější. Jen doufám, že ten příběh se ještě trochu rozvine a že to bude něco víc než jen snaha zachránit jednu holku. Snaha, která je rozpracovaná do velkého množství sešitů. Pro tolik zajímavých zvratů si myslím, že tu zase tolik prostoru není. Uvidím, třeba mě Tite Kubo ještě překvapí. Například s postavou kapitána Kurocučiho do příběhu přinesl někoho skutečně bestiálního, což se mi osobně zamlouvá.
Komiks "
Bleach 14: White Tower Rocks"
zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.
Žádné komentáře:
Okomentovat