Pro dětské komiksy mám slabost. Když se někde nějaký objeví, jsem zvědavý na to, jak se autor trefil do dětského vkusu, jak se děti snaží zaujmout, jaké postavy k tomu zvolí a jak originální bude. Přijde mi, že originalita se z tvorby pro děti vytrácí a hraje se na to, že děti snesou skoro všechno. Nebo originalita... Ono je v dnešní době strašně těžké mluvit o originalitě, protože nic už není naprosto originální, už se jen odvozuje, ale právě trochu jiné přístupy, nové pohledy na téma, to jsou formy originality dnešní doby. V tvorbě pro děti pak můžete snadno najít spoustu děl, která jsou jen nudným předěláním něčeho již existujícího, zjednodušením anebo jen kopírováním. V českém komiksu mám ale celkem příjemný pocit, že tohle úplně neplatí.
"Diňáci" jsou knihou, která má docela dobrý přístup a dovedu si představit, že jí rodiče čtou svým dětem ke spaní v podstatě od chvíle, kdy jsou děti schopny rozumět příběhům a vnímat vyprávění. Je to dáno i tím, že kniha je spravedlivě rozdělena na část textovou a na část komiksovou, kdy každá zabírá polovinu celkového rozsahu. Každý příběh má čtyři strany. Na první straně je textem uveden a většinou obsahuje nějaké to ponaučení, autorka se přímo obrací na čtenáře a vysvětluje jim velmi příjemnou formou, jak něco funguje, jak něco chodí, apod. Není to nijak násilné, je vidět, že autorka chce mluvit k dětem, což se jí daří.
Na další stránce každého příběhu je Dinoúkol, tedy něco, co si mohou děti samy vyzkoušet, nebo mají něco vypočítat doplnit, apod. Jedná se o rébusy, ale najdete tu například i návod na vytvoření vlastního jednoduchého autíčka anebo recept na pomazánku. A pak už v každém příběhu následuje dvoustránkový komiks, který je vyprávěním příběhu s hlavními postavami, anebo jen dokreslením toho, co bylo řečeno textem. V každém příběhu tak najdete poučení, zábavu, ale i něco zajímavého, čemu se mohou děti přiučit. Celkově je to takové bez ladu a skladu a není zde žádná návaznost mezi příběhy, ale díky tomu, že se autorky věnují různorodým tématům (uklízení, fotbal, pomáhání, vaření, nakupování, přejídání, apod.), dokážou každým příběhem zaujmout a v širší míře tak dostanou svoje postavy do povědomí.
Kresba Hany Mlčochové není na první pohled líbivá, nesnaží se zalíbit za každou cenu, což mi vyhovuje. Postavičky jsou ale navrženy dobře, a to jak v případě scénáře, tak i v rámci kresby. Jsou zapamatovatelné, jsou rozeznatelné a mají svoje jasné charakterové vlastnosti, které si udržují po celou dobu. Lenka Rožnovská z nich těží a staví na nich příběhy. Je tu dinosaurus žrout, který skvěle vaří, lenivá dinosauří holka, která má muzikantské nadání, další holčina, která je skvělá ve sportu a nedovede se zastavit, a nakonec jeden koumák, který pořád musí něco vynalézat, počítat nebo číst. Ty charaktery jsou zjednodušené, jsou to karikatury, ale svoje vlastnosti si drží celou dobu, což je příjemné a pro děti tak zůstávají pořád stejnými. Je snadné se v nich orientovat a ztotožnit se s nimi, Například u "Čtyřlístku" už tohle dodrženo není, ale je pravda, že ten už má za sebou až příliš mnoho příběhů.
Lenka Rožnovská a Hana Mlčochová vytvořily milý komiks, který obsahuje hodně zajímavých témat, která jsou dětem přiblížena cestou, jež není přeplácaná, není to zbytečné tlačení na pilu a čtenář není jen pozorovatelem, ale je osobou, která se může do dění prostřednictvím jednotlivých úkolů zapojit, což dělá z knihy ještě zajímavější čtení. Navíc i pro rodiče, kteří knihu čtou, jsou zde zajímavé nápady pro to, jak ozvláštnit dětem den, jak jim zajistit nějakou zábavu a nějakou hru. Kniha "Diňáci" je docela malá, ale to vůbec nevadí, protože té zábavy je v ní docela dost. Díky pevným deskám také nedojde hned k tomu, že by začaly listy vypadávat, což při častém čtení s dětmi oceníte.
Žádné komentáře:
Okomentovat