V oběhu už máme celkem 5 knih, které začínají názvem "Češi...". Tentokrát se podíváme opět do nepříliš vzdálené minulosti, kterou si ještě mnozí z nás pamatují, anebo alespoň již v té době žili. Mně byly tři roky a pamatuji si, že jsem Václava Havla viděl z tátových ramenou, na kterých jsem seděl, zatímco pan prezident mluvil na náměstí v Českém Krumlově. Přiznám se, že si rok nepamatuji, ale předpokládám, že to byl rok 1990, kdy pan prezident do Krumlova zavítal poprvé. Nemám tušení, o čem na náměstí tenkrát povídal, pamatuji si jen davy lidí a jeho, jak tam stojí a něco říká. Není to silná vzpomínka, nijak se k ní neupínám, ale jsem rád, že jsem mohl Václava Havla vidět na vlastní oči.
Dalo by se hádat o tom, jaký je/byl nebo není/nebyl přínos tohoto muže pro Českou republiku, ale já se hádat nechci. Pro mě je to významná osobnost, která nás provedla komplikovanou dobou, ač jsme bohužel skončili nakonec v jinak komplikované. Jak se vlastně dramatik dostal k tomu, že se stal prvním prezidentem postkomunistického Československa a České republiky? Tentokrát název mluví naprosto jasně a my skutečně v knize dostaneme odpověď na to, jak se Havel stal prezidentem. V rámci děje sledujeme zbytek roku 1989 po událostech, k nimž došlo 17. listopadu a které si každoročně připomínáme alespoň tím státním svátkem, když už ne přímo tím, co toto datum znamená.
Kniha se nezajímá o to, co se 17. listopadu přímo dělo, zajímá se o následky a o to, jak se postupně sestavovalo něco, co měla být nová vláda, respektive jak se volil/vybíral nový prezident. Asi si klidně dovolím přirovnat děj ke "Hře o trůny", protože i tady jasně vidíte a cítíte intriky, protože každá strana - Občanské fórum a komunisté, kteří nejsou jednotní - chce něco jiného a je ochotna toho dosáhnout s různou mírou překročení určitých únosných hranic. Ne, samozřejmě, dějiny nešly nijak daleko, krev netekla, a tak tady moje parafráze s "Hrou o trůny" končí. Proč jinak by se té revoluci říkalo Sametová?
Pavel Kosatík se dívá na dějiny hlavně psychologicky, což je umocněno ještě těmi částmi komiksu, kde se Václav Havel objevuje dvakrát a povídá si sám se sebou. Tohle je psychologická hra, která umožňuje poznat motivace člověka, který je pro mnohé symbolem pravdy, pro jiné zase symbolem úpadku české ekonomiky. Na Václava Havla uslyšíte různé názory. Ale popravdě, co je vám do nich, vy byste měli mít ten svůj, který bude určitě s některou skupinou sympatizovat a s jinou nikoli. Kosatík se snaží o to, aby popisoval dějiny relativně uvěřitelně, a tak zde nečekejte nějaký hrdinný tah, ale jednoduše vyjednávání, které má mít za následek vůli lidu. Anebo malé skupiny lidí. Anebo jednoho člověka. Záleží na vás, jak se na dějiny budete dívat. Výklad je možný různý, což je u politiky celkem normální.
Vždycky se najdou ti, co se přikloní k danému politikovi, a vždycky se najdou ti, kteří ho budou kritizovat. Pavel Kosatík podává svůj názor na události a myslím, že je celkem snadné se s nimi ztotožnit. Nesnaží se být příliš kontroverzní, ale podává zajímavý příběh o tom, jak je možné se stát prezidentem. Vojtěch Šeda mu k tomu skvěle přizvukuje a zvolená, minimálně barevná forma, je přínosem pro popis těchto událostí, které nelze nazvat radostnými, ale spíše velmi silně pragmatickými s následky, které nás přivedly až do současné situace. Jako komiks musím knihu hodnotit dobře. Dokázala podat nejen dějinné události, ale také atmosféru doby, která byla plná naděje, v které se nakonec utopila.
Komiks "Češi 1989: Jak se Havel stal prezidentem" můžete
zakoupit na stránkách Kniha.cz.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"
Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo"
"
Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského"
"
Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha"
"
Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát"
Žádné komentáře:
Okomentovat