A máme před sebou poslední boj. Ne, určitě se nejedná o poslední boj celé narutovské série, což už sami dobře víte, protože těch knih je ve skutečnost mnohem více. Ale v téhle knize se uzavřou všechny zásadní souboje a na jeden poslední skutečně dojde. I když jsme v
předchozí knize sledovali hlavně Naruta a jeho souboj s Gaarou, který byl mimochodem skvělý, tak se trochu pozapomnělo na souboj současného Hokageho s Oročimaru. A právě to je ten poslední souboj, o kterém se v názvu tohoto dílu mluví. Poslední souboj je zde završen a Masaši Kišimoto opět přišel s rozuzlením, které je originální a nemá úplně jasného vítěze. Vrata pro další dění jsou otevřená dokonřán, což dobře ví i samotný Naruto.
Naruto právě v této knize dokončí svůj souboj s Gaarou. Ano, na první pohled se nám toho uzavře skutečně dost. A ani v jeho případě to není vítězství úplně konečné. Nějaké následky zde asi ještě budou. Ale tak to je jen dobře. Příběh pořád plyne a pořád se něco děje. Něco, co má návaznost na minulost. V případě souboje Gaary a Naruta se mi líbilo, jak se opět podařilo nakreslit velkolepé scény, a to i bez monster, která zde ale na začátku také nechyběla. Navíc Naruto získává díky poslednímu dění naprosto nový status, a to jak pro čtenáře, tak i pro postavy, které jsou s ním v kontaktu. Že by z něj přece jen jednou byl ten uznávaný a schopný ninja?
Kromě toho, že se zde něco dokončí, tak mnoho dějových linií zase započne. Přiznám se, že mi dění přišlo po finálních soubojích trochu zmatečné a ztrácel jsem se v tom, kolik je tam postav. Najednou je zde ještě tolik co vyprávět, že vám z toho půjde hlava kolem. Naruto se ocitá v dalším dění, v podstatě nemůže ani pořádně vydechnout, ale konečně se také dovídáte něco o tom, co Oročimaru zamýšlí a jací jsou jeho spojenci. A že zde nějací jsou. Takže toho na hrdiny čeká ještě hodně. Nemusíme se bát, že by pramen vyschl, protože Masaši Kišimoto má pořád o čem psát, pořád má co kreslit. A popravdě, docela mě zajímají i texty, které píše jako bonusy a kde čtenářům sděluje něco ze svého života.
"Poslední boj" je dobrým přechodovým můstkem před dalším děním, který končí navíc dostatečně otevřeně, abyste hned chtěli chňapnout po novém dílu, který už je samozřejmě v našich knihkupectvích. To jen já pořád nestíhám. Osobně si myslím, že ve srovnání s předchozími díly je tenhle o něco slabší, což je jednoduše dáno tím, že bylo potřeba vydechnout, rozplést nějaké nitky a začít rozplétat anebo zaplétat nové. "Naruto" ale ani tentokrát nenudí a jako mainstreamová manga série je krásnou ukázkou toho, že hlavní proud je možné dělat tak, aby se čtenář bavil a aby to přinášelo opravdu dobré příběhy, které chcete číst, ale které vám i něco dají.
Žádné komentáře:
Okomentovat