Bratři Tesařové mě svou knihou "
Gymnázium příšer" rozhodně zaujali a já jsem se na jejich další knihu těšil. Co by mohli přinést nového? Že by konečně ten horor, po kterém jsem tolik toužil v první knize? Ne, odpověď je naprosto jiná. Antonín a Jiří Tesařové před vás staví něco jiného. Není to naprostý odklon od témat, kterým se věnovala kniha "
Gymnázium příšer", ale spíše bych řekl, že je to ještě krok dál, krok do většího absurdna, které rozhodně každý nekousne. Já jsem se ale místy až radoval z toho, co kluci dovedli vymyslet. Jejich snažení rozhodně padalo na úrodnou půdu. A že se vám nebudou líbit všechny povídky? Ale to vůbec nevadí, ona je stejně každá úplně jiná.
Tohle je velmi důležitá skutečnost. Před vás je postaveno celkem pět povídek, které jsou různorodé nejen žánrově, zápletkou, ale i kresbou a technikou, která je použita. A přitom je všechny kreslil jeden jediný člověk. Mimochodem, ony už jejich názvy stojí za to:
- Jiří Lábus vs. Bravčový Satan
- Sedm statečných satanistů vs. krysí lidé města pražského
- Immanuelle Lubrikant vs. pornografický instalatér
- Papež jatek vs. žaludeční Azathoth
- Námořníci nábytku vs. plážové dada
Ty názvy jsou skutečně výborné a celkem se jim daří odkazovat i na to, jaké budou jednotlivé povídky. "Jiří Lábus vs. Bravčový Satan" je výbornou béčkovou šíleností, kdy je jednoruký Jiří Lábus v podstatě jedinou nadějí lidstva před příšerou, která si říká Bravčový Satan a logicky mluví slovensky. Tenhle komiks ukazuje, že i v českém prostředí je možné vytvořit béčko, které je pěkně ujeté, ale přitom zůstává zábavné. "Sedm statečných satanistů vs. krysí lidé města pražského" už jde jinou cestou a naplno se ukazuje, jak pop kultura proniká do našeho života. Tenhle příběh je v podstatě pokračováním "Sedmi statečných", ale v trochu odlišném duchu. A opět je zde výborné propojení, tentokrát amerického westernu s českými kulisami.
"Immanuelle Lubrikant vs. pornografický instalatér" je sci-fi erotickou parodií, kdy jména jednotlivých postav a míst jsem musel obdivovat. Mají krásnou fantazii, navíc je v komiksu i Super Mario! Do této chvíle jsem byl z jednotlivých příběhů nadšený, ale pak přišel "Papež jatek vs. žaludeční Azathoth" a zase moje rozčarování z toho, jak se chlapci chopili Lovecrafta. Ono to není špatné a vlastně je to příběh v lovecraftovském duchu, alespoň v nějakých částech, ale celkově mě příběh tolik nezaujal. Snad to bylo i tím, že ten konec už je jen takový zběsilý. Scéna se záchodem ale výborná!
Posledním příběhem v knize je komiks "Námořníci nábytku vs. plážové dada", což už je absurdní povídka skutečně dovedená do takové podoby, která jako kdyby ani neměla děj a sama se cyklila, nebo minimálně točila ve spirále. Přesto se podařilo textem sdělovat myšlenky, které jsou docela zásadní. Když jsem ale povídku dočetl, měl jsem pocit, že jsem sice něco četl, ale opravdu to ve mně moc nenechalo, a že se kluci hlavně snažili o to, aby to bylo jednoduše divné. I v tomhle případě ale mají strukturu, která drží pohromadě. V konečném součtu pánové ukazují, že jsou oba nadprůměrnými tvůrci, navíc tvůrci originálními. Tohle všechno velmi oceňuji a osobně doufám, že se sourozenci zase pustí do něčeho většího.
Žádné komentáře:
Okomentovat