Nedělám to často, ale rozhodl jsem se dát komiksu "Teror ve jménu víry" (v originále "Holy Teror") druhou šanci. Na tento komiks jsem psal recenzi již v době, kdy vyšel v USA. Byl to komiks, který mě zklamal, a to nikoli poté, co se kolem něj strhl poprask, ale ještě před tím. Comics Centrum se i přesto rozhodlo, že mou novou recenzi chce, a tak zde máte můj názor na české vydání, které vyšlo pod hlavičkou nakladatelství Comics Centrum pěkně na 11. září 2015, což se k tomuto komiksu výborně hodí a já jsem rád, že se nakladatelství nebojí. Bohužel jsem ale svůj předchozí názor o mnoho neupravil.
Abych si to lepší nechal na konec, tak začnu tím, kde je s tímhle komiksem největší problém. Ono to vůbec není v tom, že je protiislámský, i když takový je. Vytrhává známou část z koránu, kde prorok požaduje, aby byli zabíjeni ti, kdož nevěří. Ale je to text vytržený z kontextu a stejně jako v bibli i v koránu je možné si mnohé přizpůsobovat a pokrucovat. Vždyť křesťanství za sebou má také dlouhou éru krve, zabíjení ve jménu víry. Naneštěstí to už je tak daleko, že si to opravdu nikdo nepamatuje. Frank Miller je pak ve svém díle konkrétní a zaobírá se současným problémem, kterým fanatičtí teroristi skutečně jsou. Osobně považuji každou dogmatickou víru za špatnou, za takovou, která vede k extrémům, ale dávat vinu islámu jako takovému, je krátkozraké.
A tady bych se Franka trochu zastal, protože on v komiksu nedává vinu nutně islámu, ale konkrétním lidem. Jeho postavy - myslím teď Správkaře a kočičí zlodějku - nezabíjejí proto, že je to legrace, nezabíjejí proto, že můžou zabíjet, ale zabíjejí proto, že ti, co umírají, si podle nich smrt zaslouží. Zaslouží si ji proto, že udělali něco nelidského a na něco dalšího nelidského se chystali. A v první řadě, tohle je příběh. Není to dokument a ani agitace. Pokud budeme tvrdit, že Frank Miller v tomto svém díle nabádá k tomu, abychom mučili a vraždili islámisty, je to v podstatě stejné jako tvrdit, že korán nebo bible nabádají k násilí. Takovým smýšlením bychom nebyli o moc lepší než fanatici. Nejde o knihy, nikdy nejde o ně, to jsou jen nástroje. Tím, kdo z nich dělá nebezpečné zbraně, to je člověk. Člověk dokáže přetvořit všechno k obrazu svému, a tak se i kniha či názor mohou stát zástěrkou k zabíjení.
O tomhle ale příběh "Teroru ve jménu víry" není. Je to příběh o tom, jak se jeden namakaný borec s jednou kočičkou chtěli pomstít za to, že teroristé zabili velké množství lidí. Frank dává jasně na odiv svůj názor, čemuž rozumím a uznávám. Každý by měl mít svůj názor a měl by být schopen si za ním stát a hlavně být schopen si ho argumentací obhájit. Tohle dělá inteligentní člověk. Člověk, který inteligentní není, si svoje argumenty obhajuje násilím. A o takových lidech je příběh "Teroru ve jménu víry". Když někdo nechce slyšet můj názor, dám mu důvod, aby poslouchal. A akci následuje reakce. Takhle to chodí, ale pořád je to přece jen příběh, nic víc.
Frank bohužel prezentuje příběh neskutečně jednoduše, až dětsky. Je to něco podobného, jako když slyšíte nějakou strašnou zprávu o masakru v televizi, a představujete si v hlavě, jak byste se sami chtěli s teroristy vyrovnat. A takový příběh Frank nakreslil. Je neskutečně přímočarý, neskutečně jednoduchý a naprosto ničím nepřekvapí. To je strašná škoda. Dočtete a chápete, co chtěl Frank říct, ale nakonec vás - třeba jako mě - víc zaujme ta podivná romance, která nemá moc dobrou chemii, ale je tak dobře namachrovaná, až vás na konci přesvědčí. No, a pak je tu samozřejmě i problém s tím, že Správkař je Batman, kočičí zlodějka je Catwoman, čestný detektiv je Gordon, apod. Frank vytvářel příběh prve s tím, že to bude Batmanův příběh. A on je to Batmanův příběh, jen ten Batman vypadá trochu jinak.
Co ale musím ocenit, to je kresba. Poprvé, co jsem komiks četl, se mi kresba zdála místy až příliš přehnaná, až příliš stylizovaná, že jsem ani pořádně nevěděl, co se tam děje. Ale když jsem kresbě dal druhou šanci, musím uznat, že Frank v tomhle směru odvedl skvělou práci, je tak dobře stylizovaný, tak dobře vytváří jednotlivé situace a dokáže je svým stylem umocnit, že mě i docela mrzí, jak dlouho jsme od něj nic nového neviděli. Obálka tomu sice moc nenapovídá, ta by skoro odkazovala k tomu, že uvnitř vás čeká kresba jako v "
300", ale ve skutečnosti je to kresba spíše podobná "
Sin City", kdy si Frank zase jednou naprosto skvěle hraje s barvami. Tohle umí jen on a opět mu to vychází.
Jenže kresba v tomhle případě prostě není všechno a ani výtečné provedení nedokáže zastřít, že tenhle komiks je prostě takovým zoufalým výkřikem, který má sloužit k tomu, aby se autor sám vyrovnal s tím, jak ho svět trápí. Možná, kdyby si trochu sednul, kdyby si dal s příběhem trochu víc práce - přece jen ho oznámil už v roce 2006 a vydal až v roce 2011 - tak by to dopadlo jinak. Takhle se můžete obdivovat krásným, velkoformátovým kresbám, kterými se můžete kochat, ale to je opravdu všechno. Takže v konečném důsledku jsem díky kvalitnímu českému vydání názor přece jen trochu změnil, ale ne tolik. To ani nejde. Tohle prostě není Miller v nejlepších letech, tohle je Miller, který má bolístky a chce se z nich vykřičet. Alespoň že ta skvělá kresba mu zůstala.
Žádné komentáře:
Okomentovat