Štaflík a Špagetka jsou takové stálice českého "Večerníčku". Jsou to postavičky, které znají dospělí, ale i děti. I když pravda, dnešní děti už mohou mít trochu jinou představu o tom, co je to "Večerníček" a raději se dívají na věci, které jsou natáčeny v posledních letech. Já si ale myslím, že je moc dobře, že se Česká televize - ať už ve vysílání nebo v tomto případě knižně - snaží o to, aby si i dnešní děti pamatovaly staré "Večerníčky", na které se dívaly jejich rodiče. Já jsem nikdy nepatřil k těm, kteří by zrovna Štaflíka a Špagetku milovali, ale docela rád jsem se k těmhle dvěma postavám vrátil a připomněl si je, a to právě komiksovou formou.
Kniha "Štaflík a Špagetka: Psí kusy" přichází na trh v době, kdy zde je již kniha "Večerníčkův pohádkový špalíček" a obě se docela liší. Kromě toho, že je to počtem stránek, který je u knihy "Štaflík a Špagetka: Psí kusy" přece jen nižší, tak je to i tím, jak jsou příběhy pojaty. V případě knihy "Večerníčkův pohádkový špalíček" se jedná o vybrané epizody z celkem 50 večerníčků, které jsou rozstříhány do komiksy, jenž je opatřen nějakým tím letteringem. Bohužel nedošlo k jejich grafické úpravě, což je často velmi na škodu. Kniha "Štaflík a Špagetka: Psí kusy" má výhodu v tom, že jsou adaptovány nové příběhy a jejich grafickou podobu tak nebylo až tak moc nutné upravovat. Celou dobu tak budete mít alespoň pocit, že sledujete něco, co vzniklo skutečně jen pro komiks.
I v případě všech sedmi příběhů, které jsou v knize "Štaflík a Špagetka: Psí kusy" obsaženy, se jedná o předělání večerníčkovských dílů na stránky papíru. V tomhle ohledu se alespoň můžete dovědět o tom, jaké jsou nové díly tohoto oblíbeného "Večerníčku". Díly, které jsou zde prezentovány, totiž vycházejí z nejnovější třináctidílné série, která byla vytvořena v roce 2014 a navazuje tak na předchozí dvě série (první, ještě černobílá, třináctidílná je z roku 1971 a druhá také třináctidílná je z roku 1988). Pokračuje se tak v zajímavé tradici a jsem rád, že i formou komiksu, protože zrovna Štaflík a Špagetka v něm vypadají dobře.
Specifikem komiksu je pak skutečnost, že je beze slov. Má to svou logiku i vzhledem k "Večerníčku", ale překvapivě je to prvek, který komiksovému podání ještě více přidává. Sekvence jsou zde tvořeny natolik dobře, že se čtenář, ať už malý nebo dospělý, neztrácí, a celou dobu má jasný přehled o tom, co se děje. Tohle je moc pěkná ukázka toho, jak může fungovat komiks beze slov a jak plný děje může být. Komiks beze slov tak není určen pouze proto, aby si musel čtenář domýšlet, anebo dílo vnímat pocitově, ale funguje i v případě, kdy se odehrává akce a je vyprávěn příběh. Většina jich je pak založena na tom, že Štaflík a Špagetka mají zvláštní kamarádku - tou je vrána, která je nenechá spát a provádí jim pořád nějakou neplechu. Ve skutečnosti to není moc dobrá kamarádka, ale tak trochu mrcha, ale ony jsou ty příběhy pokaždé zaobaleny tak, aby z toho nakonec vyšla ještě celkem dobře.
 |
| Úvod první série |
Při čtení jste tak svědky různých skopičin a musím říct, že mě bavil hned první příběh, kde je posilovna skutečně nápaditá a zajímavá. Tam jsem si říkal, že do nové série dali tvůrci hodně energie a celkem se to vyplatilo, i když je z "Večerníčku" nakonec hlavně groteska, která stojí na jednotlivých gazích. Samo o sobě to k pobavení docela stačí, a i když nedostáváte něco, co je naprosto inovativní, je hezké, že i tak staré postavy, kterým je více jak 40 let a původně byly jen černobílé, mohou fungovat i v moderní době, a jsou zde tvůrci, kteří se k nim chtějí vracet. To komiksové provedení v tomto případě vůbec není na škodu, i když mě trochu mrzí, že zde není alespoň jeden originální příběh, třeba i kraťas, který nebyl ve "Večerníčku".
Knihu "Štaflík a Špagetka: Psí kusy"
zakoupíte na stránkách České televize.
Žádné komentáře:
Okomentovat