Slyšel jsem opravdu správně? Ve druhé knize se mají Želvy Ninja vydat do vesmíru? Co to je sakra za šílenost? Tohle přece nemůže fungovat. Ale ono to prostě nějakým zázrakem funguje. Ano, skutečně došlo k tomu, že se naše oblíbená čtveřice už po pár dílech dostala do vesmíru, kde prožívají další dobrodružství. A je to nové, je to originální, i když budete mít pocit, že tohle odněkud znáte. Sem tam na vás prostě jukne něco z "Hvězdných válek", možná ze "Star Treku", ale přitom stejně budete mít pocit, že tohle je nové, že je to ještě pořád neokoukané. Když už jsem ale začal takhle, nejspíš vás napadne, jak je sakra vůbec možné, že se želváci dostali z kanálu až do dalekého, skutečně dalekého vesmíru. Odpověď je celkem prozaická. Teleportovali se tam.
Ale tak pěkně od začátku. Želváci už vlastně nežijí v kanálu, protože je ze stok v
první knize vyhnali krysoboti, kteří se také postarali o to, že zmizel Tříska. Celá druhá kniha je pak v podstatě o tom, jak se čtveřice želv snaží najít nějakou stopu po tom, kde Tříska je. A povede se jim to nakonec celkem náhodou. Jen tak si pobíhají po střechách, když narazí na budovu společnosti TCRI, která má něco společného s jejich minulostí. Právě společnosti TCRI měla totiž patřit nádoba s látkou, která želváky a Třísku přeměnila v to, čím jsou dnes - ninja bojovníky, a to velmi specifickými. Samozřejmě, že na chvíli zanechají hledání Třísky a rozhodnou se, že prozkoumají budovu TCRI, a to mimo jiné i proto, že ta budova vlastně není pořádně nikde registrovaná a o společnosti TCRI nikdo nic moc neví.
Průzkum společnosti pak nakonec vede k tomu, že se Michelangelo, Donatello, Raphael a Leonardo ocitnou na jiné planetě daleko, předaleko od Země. Ani tady ale nemají nouzi o zábavu a ani o nějaké ty zajímavé postavy. Eastman a Laird se vyřádili na různých mimozemšťanech a ti vypadají skutečně dobře, hlavně Triceratoni jsou prostě skvělý nápad. Jejich vizuální podoba je parádní. Tohle jsou potvory, s kterými chcete, aby želváci bojovali, protože jejich souboje pak vypadají dobře. Eastman a Laird to pak příliš s akcí nepřehánějí a všeho dodávají dostatek. Takže akce ano, ale také pořádné budování mytologie a rozšiřování celkového příběhu. To funguje a je zde návaznost, kterou překvapivě nenarušuje ani skutečnost, že se želvy ocitly ve vesmíru.
Přesun postav na jinou planetu se může někdy jevit jako berlička, kdy už scénáristé neví, ale tady to je příjemné oživení, které dává smysl a které navíc pomáhá tomu, aby se odhalily některé zásadní skutečnosti. Vlastně se jich odhalilo tolik, že jsem docela zvědavý na to, jakým dalším směrem se bude příběh odvíjet, protože Eastman a Laird a také současní vydavatelé si dovolili zajímavý tah, kdy druhá kniha končí tak, že máte pocit, že je všechno vyřešeno. Všechno je na svém místě a je jen na scénáristovi, aby nás v další knize překvapil něčím novým. Kam se postavy podívají? Co bude dál? Nevím, ale myslím si, že by nás to mohlo zase bavit.
Z druhé knihy nemám tak silný pocit jako z
první knihy, ale myslím si, že je to hlavně proto, že u té první si člověk řekl, že tohle je skutečně něco jiného, že tohle jsou Želvy takové, jaké je opravdu pořádně neznáte. Teď už člověk ví, do čeho jde, ale i tak si myslím, že ho mohou "Želvy Ninja" překvapit. Kresba je pořád výborná a všechny postavy v ní vypadají výtečně. No a překvapivě ta vesmírná anabáze je prostě prvek, který celému ději dodává ještě větší rozměr a upozorňuje na to, že tohle bude možné využít naplno. "Želvy Ninja" jsou sérií, která ani trochu nezestárla a také v současné době bude čtenáře bavit stejně, jako bavila čtenáře v polovině 80. let.
Žádné komentáře:
Okomentovat