"Macanudo" je série, kterou si rozhodně zasloužíme a u které je nasnadě doufat, že bude vycházet co nejdéle. Nemohu si pomoct, ale jakmile se mi do rukou dostane některá z Liniersových knih, a ono je co do kvality skutečně jedno která, tak se mi mění nálada, cítím se lépe, a to v podstatě v jakoukoli chvíli. "Macanudo" je jedním z těch děl, která na vás dýchnou ten správný vzduch, možná rajský plyn, a vy si budete připadat jako lepší lidé, bude vám lépe a budete chtít víc, abyste se takhle cítili déle. Ano, tahle kniha se naprosto klidně může stát drogou a vy budete chtít pořád víc, protože to, co dostáváte je prostě hezké. A ty následky naštěstí nejsou tak tragické jako v případě jiných drog. Ale pozor na halucinace. A na Olgy!
Liniers je specifický autor tím, že se mu podařilo neusnout na vavřínech. No dobře, on si jede svoje tradiční postavy, které v tomhle případě opět dostanete, to se zase nemusíte bát, ale pořád se snaží vymýšlet něco nového, pořád se snaží s něčím přicházet, aby udržel pozornost, aby neskončil jen u toho, že se budou vracet staří známí a nic nového nebude vznikat. Tohle není vůbec jednoduchý úkol, protože někteří autoři mají jednoduše pocit, že ono to bude stačit, že bude stačit, když se budou držet toho osvědčeného. Liniers to i dál zkouší a snaží se být u deváté sbírky pořád originální, inovativní - alespoň v rámci svého světa - a dává čtenáři pořád ještě něco navíc, něco, co dovede zaujmout a překvapit.
Takže nějaké ty novinky. Tak třeba "Čahouni", kteří se sem tam objeví, "Proč žít" anebo třeba "Hubenice". Každé z těchto témat dostává prostor alespoň dvou stripů v celé knize, ale těch nových postaviček je více. Třeba Oliva pak nedostává tolik místa a také skřítků už tolik není, ale to nevadí, protože "Macanudo" se díky všem těmhle postavičkám krásně rozrůstá a je to natolik obsáhlý svět, kde se skutečně můžete těšit na cokoli, ale vždy budete spokojeni, protože dostáváte Linierse v té nejlepší podobě, Linierse, který se nesnaží zavděčit za každou cenu, autora, který i z toho, že zrovna nemá nápad, udělá něco, co je jedinečné a v jeho poetice prostě krásné.
Ono je strašně těžké o tomto komiksu psát něco nového. Když dáte jednotlivé knihy vedle sebe, poznáte je hlavně podle obálky. Ten obsah je stejný. Nemyslím v tom, že by se stripy opakovaly, ale je stejným ve smyslu kvality, ve smyslu toho, že dostáváte přesně to, co chcete a co potřebujete. "Macanudo" je jedinečný strip, který má mezi komiksy své jedinečné místo a já pořád doufám, že ho z našeho trhu nic nedostane. Nakladatelství Meander patří můj velký díl, stejně jako Liniersovi, který nás zásobuje takovou lidskou krásou, která ještě člověku dává naději, že to všechno není tak špatné a že jsou zde důvody, proč žít. A ač je to překvapivé, tak tím důvodem je často člověk sám.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"
Macanudo 1"
"
Macanudo 2"
"
Macanudo 3"
"
Macanudo 4"
"
Macanudo 5"
"
Macanudo 6"
"
Macanudo 7"
"
Macanudo 8"
Žádné komentáře:
Okomentovat