Kresba: Lee Bermejo
Jak asi vypadá svět z pohledu Lexe Luthora? Komiksy se většinou zaměřují na to, jak si vede Superman a Lex Luthor je archetypální Nemesis tohoto superhrdiny, který je zase archetypem čestného a správného jedince. A tak si Brian Azzarello řekl, co vlastně Lexe motivuje k tomu, že se do Supermana pořád pouští? Co ho vede k tomu, že ho nenechá na pokoji a musí proti němu pořád vystupovat? Tady si uvědomíte, že motivace záporáků většinou nejsou tak důležité, i když jsou ve většině příběhů naznačeny. Mnohdy jen tím, že prostě chtějí zničit/ovládnout svět. Jenže síla tohoto příběhu je někde jinde. Azzarello si uvědomuje, že Lex Luthor je šílenec, ale šílenec, který má určité úmysly, jež mohou být chápány i pozitivně.
Příběh zdůrazňuje jednu zásadní skutečnost - Superman je mimozemšťan a jako takového je potřeba ho nahlížet. Alespoň očima Lexe Luthora. Tohle je skutečnost, kterou mnohé příběhy jednoduše opomíjely. Prostě je to skvělý hrdina, tak mu budeme fandit. No a co, že je to emzák, který by mohl znamenat i zhoubu. Jak ale můžeme vědět, že má stejnou mentalitu, že se v něm někdy něco nezlomí a nebude na druhé straně? A takový emzák by nás rozhodně byl schopen zničit, kdyby se mu zachtělo. Lex Luthor tuhle hrozbu vidí a chce s ní něco udělat. A i když byste si mysleli, že vás tenhle scénář nemůže překvapit, že to bude jen psychologická hra, tak ona je to neskutečně chytrá psychologická hra.
Lex Luthor má plán. Má plán na to, jak se se Supermanem jednou provždy vypořádat. Plán, který vychází z toho, že si Lex Luthor myslí, že zná lidi, protože je sám jedním z nich. Plán, který stojí na tom, že lidi musí pochopit, jak velká zrůda Superman vlastně je. Na tomhle se krásně ukazuje, že genialita a šílenství jdou ruku v ruce, stejně jako posedlost, které je člověk schopen. Azzarello prostřednictvím postavy Lexe akcentuje negativní lidské vlastnosti, ale přesto i na této postavě vidíte něco, co je lidské v tom kladném slova smyslu. Tohle je na postavě jednoznačně děsivé. Protože my ji můžeme vidět jako hajzla, jenže také pochopíme, že to je člověk, který má podobné vlastnosti jako my, a to si o sobě myslíme, že jsme dobří lidé.
Musím říct, že jsem se hodně těšil i na kresbu Leeho Bermeja, který je mým oblíbencem, ale nějak mi v tomhle případě nepřišla tak strhující jako v jiných jeho komiksech. Jeho postavy jsou pořád skvělé, jeho muži silní, ženy sexy a přitom si všichni udržují charakter, ale popravdě na mě více zapůsobila barevnost, která podtrhovala atmosféru, než kresba samotná. Tím rozhodně nechci říct, že by ta kresba byla špatná, to v případě Bermeja snad ani není možné, ale tak nějak jsem od ní čekal ještě trochu víc. V případě komiksu "Lex Luthor: Muž z oceli" mě tak více dostal propracovaný scénář, který je na první pohled jednoduchý, ale při čtení získává pořádnou hloubku.
Série o Supermanovi se tak stává mnohem zajímavější, ale paradoxně to není prostřednictvím Supermana samotného, ale je to dáno jeho největším nepřítelem. Azzarello jej skvěle vykresluje a skvěle se noří do jeho hlavy. Co je ještě lepší, to je skutečnost, že jeho psychologická sonda nenudí a má smysl. Jsou zde scény, které jsou zajímavé, zábavné, sexy. Propojení Azzarella a Bermeja opět vytváří komiks, který je hoden mainstreamové zábavy, ale stejně tak je schopen čtenáři přinést něco navíc, ponořit se do psychologie postav a trochu pobořit ten nabubřelý supermanovský mýtus. Superman tohle potřebuje a já musím uznat, že tohle je jeden z mála příběhů, které jsou z jeho světa skutečně skvělé.
Komiks "Lex Luthor: Muž z oceli"
koupíte se slevou na stránkách BB/art.
Žádné komentáře:
Okomentovat