Scénář: Ondřej Sekora
Kresba: Ondřej Sekora
Když jsem si hned na začátku komiksu přečetl varování, že to, jak chápeme vztah ke zvířatům dnes, je trochu jiný, než jak byl tento vztah chápán před osmdesáti lety, kdy komiks vznikl, říkal jsem si, co na mě asi čeká. Ve skutečnosti ale nečekejte nic děsuplného. Tohle jsou jednoduše stripy, kde jde hlavně o lovení zvířat. Ano, v současné době můžeme svět vnímat trochu jinak, ale nic to nemění na tom, že lov je součástí lidského života. Ano, lov pro zábavu je hodně hloupý, ale i to se děje. A právě takový lov pro zábavu nám prezentují sebrané stripy kapitána Ani Muka, lovce, který je v Africe a musí se zde vypořádat se skutečně různými druhy zvířat.
Tomáš Prokůpek v epilogu knihy myslím dostatečně jasně prezentuje to, jak došlo ke vzniku série a proč byla Afrika tak oblíbená. Komiks vycházel v letech 1934 až 1935 a má hned několik specifik, která jsou s ním spojena. Tím prvním je skutečnost, že je to komiks barevný, což nebylo na svou dobu a na Sekoru zvykem. Barevnost je jednoduchá, ale přesto dostatečně zajímavá. Dalším aspektem, kterým se komiks vyznačuje, je skutečnost, že je naprosto beze slov. Původně byl vydáván i bez nadpisů, což ale bylo následně doplněno. V každém stripu se nakonec jedná o příběh, který je spojen s Ani Mukem a jeho potřebou lovit zvířata.
Co se musí Sekorovi nechat, tak to je skutečnost, že se v komiksu zabývá skutečně různými druhy zvířat a dovede nám představit jejich podobu ve velmi přesné kresbě. Tohle je až skoro nečekané vzhledem k tomu, že jsou zde i tak specifická zvířata jako například tarbíci. Jejich podoba je ale zachycena přesně, i když se stále jedná o Sekorovu karikující kresbu. Dovolil si zjednodušování, ale jednotlivé druhy jsou skvěle rozeznatelné. Tohle je na komiksu skutečně krásné, stejně jako to, že i beze slov a s celkem pravidelným rozložením do šesti oken bylo možné vytvořit tolik příběhů (celkem 46), které prezentují relativně podobné situace, ale s různými zvířaty. A většinou je to stále docela zábavné.
Děj jednotlivých příběhů se točí kolem toho, že Ani Muk jde lovit, anebo se dostává do konfrontace s různými zvířaty. Sem tam to skončí úspěšným lovem, sem tam je obětí nakonec sám Ani Muk. Většinou je zde pointa, která je zábavná, ale snad pouze v jednom případě se mi stalo, že mě pointa odrovnala. Je to takové hezké čtení, které nenabízí mnoho prostoru pro invenci, ale přesto se Sekorovi dařilo, aby ani v jednom případě nenudil. Tenhle seriál je asi nejvhodnější jako příloha novin, kde rozhodně neurazí. Z hlediska scenáristického je to dobré, ale nikoli výjimečné. Zato v případě kresby se již jedná o zajímavější počin, který ukazuje, že Sekora byl skvělý s barvou i bez ní. Sbírka je tak zásadní především z hlediska své historické hodnoty. Dnešnímu čtenáři ale nemusí tolik nabídnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat