Obsah:
- Jana "Yuffie" Kilianová: Samurai Demon Kurotetsu
- Faqy & Dee: Císařův slavík
- Lord Miste & Shinji: Královskej kšeft
- Hayath: Anémie a Benjamin
- Mešitka: Serafim
- Mioriel & DanQ: Větrné mlýny melou pomalu
- Dyamirity: Kuřátko a já
- Arashi & Shinji: Princeznina hra
- Abbe: Hrapp
- Sadomaso Harakiri: Hanácké samuraj
- Jiří Tesař: Aquapark U Vodníků
- Jan "Arenoth" Vohlídal: Zásilka
- Ruchie & Sykysan: Raptus
- Janiko & Bára Smutná: Metro
- Luc & Špendla: Zachraň se, kdo nemůžeš
- Zuzana Blaštíková & Antonín Tesař: Canis Major
- Konata: Šína
- Suwi: V oblacích
- NeoWorm: Sarah O'Bannon
Dostávám se k "Vějíři", který je pravděpodobně nejlepší ze všech, jaké doposud vyšly. To, co mi chybělo u předchozích, to v tomhle nacházím - alespoň ten jeden příběh, který nad ostatními vyniká. Ten tu opravdu je a je to pro mě krásná perla a konečně správné uchopení lovecraftovského světa, a to v českém prostředí. Ale začneme zase pěkně popořádku. "Samurai Demon Kurotetsu" má hned na začátek výbornou manga kresbu, kdy jsem měl skutečně pocit, že jsem otevřel manga časopis, až na to evropské čtení tedy. Ale je to vtipné, je to ujeté, je to akční a má to pointu, která je sice očekávaná, ale stejně potěší. Na úvod výborný komiks. Následuje trochu slabší "Císařův slavík", což je podání klasického příběhu, ale podání takové, které mě nedovedlo zaujmout. Není v něm nic navíc, co by mě dokázalo uhranout.
"Královskej kšeft" je celkem příjemný rytířský příběh, na kterém je vidět, že si tvůrci dali záležet na scénáři, což se mi líbilo. Není to jednoduché, není to snadno odhadnutelné, má to smysl a má to i finále, které vás dovede dostat. Kresba mi místy přišla až moc černá, ale přesto je smyslná, i když nikoli celou dobu, a změna stylu zde není úplně ku prospěchu věci. "Anémie a Benjamin" je celkem zábavná yonkoma, která ale nehýří vtipem na všechny strany. Je spíš roztomilá. "Serafim" pak patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co sbírka nabízí. Je to krásný příběh, kde sice odhalíte pointu dávno před koncem, ale to vůbec nevadí, protože je to prostě krásné, lidské a plné naděje. A ty postavy - i na tak malém prostoru - jsou prostě výborné.
"Větrné mlýny melou pomalu" je hra s klasikou, která mě svou pointou až tak nedostala. Následuje "Kuřátko a já", což je zase příjemná ujetina o jednom malém kuřátku a o tom, jak nepříjemné to může být, když pípá. Tenhle komiks si možná nebudete pamatovat dlouho, ale to jedno přečtení vás neurazí. "Princeznina hra" je krátká, ale silně depresivní a docela drsná. Hlavně je tady výborný kontrast toho, o čem se mluví, a kontrast kresby, která je taková velmi líbivá. Jako kdyby se to k sobě ani nehodilo, ale přitom je to velmi efektní. Abbe se představuje komiksem "Hrapp" a já jsem z jeho šrafury naprosto unešený a musím říct, že je to výrazný pokrok oproti jeho komiksu v
předcházejícím "Vějíři". Pro mytologické příběhy vám navíc slabost.
"Hanácké samuraj" je yonkoma, která mě velmi bavila a popravdě si myslím, že to je jedna z nejlepších, jaké jsem na stránkách "Vějíře" četl. Tady jsem se i opravdu zasmál. No a konečně se dostávám k tomu skutečně nejlepšímu - "U Vodníků" od Jiřího Tesaře. Je to příběh o českých vodnících, ale je to i příběh o Cthulhu. Tohle je spojeno do nádherné kombinace urban legend a hororu, a to lovecraftovského, kdy to hrůzné většinou ani nevidíte, ale představivost zde běží na plné obrátky. Tohle je prostě skvěle napsané i nakreslené a já jsem se u čtení tohoto komiksu skvěle bavil. Komiks, který mě nesmírně bavil a klidně bych ho rád viděl i v knize podobných povídek.
"Zásilka" je manga celkem zábavná, ale ne přehnaně, ale bohužel docela roztahaná, což je vzhledem k příběhu, který není ničím objevný, možná trochu moc. Po přečtení budete mít pocit, že se vlastně nic moc nestalo a že ani té akce není moc. "Raptus" je takový poetický kraťas, který mě ale bohužel nedokázal zaujmout. "Metro" je vedle toho takovou příjemnou romancí, která má krásné obrazy a také pointu, která překvapí, protože není očekávaná a dává celému příběhu ještě trochu jiný rozměr. Možná až moc metafyzické, ale docela to funguje. "Zachraň se, kdo můžeš" se snaží jet s nějakými těmi ujetými nápady a kresbou, která mě moc nebavila. V konečném důsledku tedy spíše jedna z těch slabších věcí ve sborníku.
Komiksem "Canis Major" se ve spolupráci se Zuzanou Blaštíkovou představuje i druhý z bratrů Tesařových, Antonín. Jejich příběh je dobrý, na pár stránkách vytvořili celkem funkční svět, ale bohužel jsem neměl pocit, že by byly prvky komiksu dobře využity v jeho závěru. Ta neplodnost z osobního pohledu zde prostě nemá dost dobré místo, přitom to mohl být hlavní gradující prvek. "Šína" je yonkoma, která opět příliš nenadchne, ale ani nenaštve. "V oblacích" je pak jeden z těch poetických komiksů, které vás pohladí po duši. Jako kdybyste uvnitř hlavy při čtení tancovali. A nakonec "Sarah O'Bannon" v podání Neoworma, což je pořádná kruťárna na závěr, kdy ten poslední celostránkový panel dává krásnou korunu celému "Vějíři".
"Vějíř 2012" je rozhodně jedním z nejlepších, které vyšly, pokud není skutečně tím nejlepším. To ještě nemohu posoudit, nečetl jsem první sbírku a sbírku pro rok 2013, na kterou se však brzy dostanu. Tohle je ale krásná ukázka toho, že to smysl má a že jsou zde autoři, kteří mají skvělé nápady. I když jsem vyzdvihoval hlavně Jirku Tesaře, tak jsou zde další komiksy, které ukazují, že jsou zde dobří autoři, jež mají potenciál a jež potřebují jen prostor a možnost publikovat. S každým dalším přečteným "Vějířem" se těším na další, které jsem ještě nepřečetl, a hlavně doufám, že pánům a dámám z Kobuty nadšení vydrží co nejdéle a budou ve svém úsilí, které rozhodně není zbytečné, pokračovat co nejdéle.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vějíř 2"
"Vějíř 2011"
"Vějíř 2014"
"Vějíř 2015"
Žádné komentáře:
Okomentovat