Na začátek musím přiznat, že jsem byl z posledního dílu přece jen trochu zklamaný. Asi je to trochu i tím, že se jedná o díl poslední, ale popravdě se mi zrovna v tomhle případě docela líbilo, jak jsou jednotlivé příběhy samostatné, jak mají vlastní duši a jak jsou jemně propojeny. V poslední knize se Džundži Itó rozhodl, že příběh skutečně zakončí a že provede čtenáře až do finále, kde se všechno alespoň trochu vysvětlí a kde dojde k uzavření toho, co bylo prvním dílem započato. A tohle se nakonec povedlo. Zakončení je v hororově filosofickém duchu, který téhle knize sluší. Ale přesto jsem se osobně nemohl vyvarovat menšího zklamání, které jsem pocítil ve chvíli, kdy jsem knihu dočetl. Ano, asi by se mi opravdu více líbilo, kdyby mytologie zůstala nepoznána a čtenář se spokojil jen s těmi uzavřenými, lehce provázanými epizodami.
V podstatě celá kniha "Spirála 3" je jeden větší příběh, ve kterém sledujeme Kirii a další postavy, které se snaží ve městě Kurouzu přežít. Není to vůbec jednoduché, protože to vypadá, že už zde nežije skoro nikdo. Jako kdyby byli všichni mrtví, anebo se skrývali v několika málo budovách, které, překvapivě vzhledem k ostatním, ještě stojí na místě. Z Kurouzu se skutečně stává město spirál, a to doslova. Spirála je zde na každém místě a město se díky spirále začíná měnit. Stačí jen trochu zařvat a může to způsobit uragán. Do tohoto města se dostávají lidé, kteří chtějí pomoct, ale zjišťují, že není jak pomoct, že se jedná o místo, které má svoje vlastní pravidla a svůj vlastní život. Není možné se mu postavit, stejně jako není možné místo pochopit.
A přesto je zde postava, která se nevzdává. Tou je samozřejmě Kirie, která se stává regulérní hrdinkou, nikoli jen postavou, která prostupuje epizodami, mnohdy jen jako vedlejší pozorovatel. Tentokrát je to ona, kdo se snaží přežít. Ona a její nejbližší. Horor se mění z atmosférického na takový, který je dán hlavně snahou přežít v podmínkách, které se mohou neustále měnit. I když by se mohlo jevit, že Džundži již nemá čím překvapit, není to pravda. Překvapí. Vždycky dovede překvapit, což tady v tomto případě dokazuje tím, jaké obrazy nám opět představuje. I survival mu jde a on prezentuje konec, který je nejen k zamyšlení a vytváří velmi specifickou mytologii, tak i obrazově vytváří něco, co je jedinečné a stále v duchu dobrého, až lovecraftovského hororu.
"Spirála 3" je rozhodně dobré zakončení, ať už jsem na začátku tvrdil cokoli. To, že mi nesedlo finále, je čistě z mého přesvědčení, jak by se měl příběh vést. Ale Džundži Itó nabízí konkluzi, která je velmi specifická a která je v duchu celého příběhu a dává mu smysl v rámci světa, který je zde prezentovaný. "Spirála" tak se všemi třemi knihami zůstává jednou z nejlepších manga sérií, které u nás vyšly a určitě jedním z nejlepších hororových komiksů, které jste si na českém trhu mohli přečíst. Co je však nejlepší, to je skutečnost, že tohle není jen pro komiksové fandy, ale tohle je příběh, který velmi snadno dokáže zaujmout i osoby, které komiks nečtou, ale mají rádi velmi dobré horory. To, co se dalo vidět ve filmu podle této mangy, bylo jen odvarem toho, jak na vás dokáže "Spirála" zapůsobit. Tohle je skutečně silný hororový zážitek.
Žádné komentáře:
Okomentovat