"Sága" patří k těm sériím, jež se na první pohled tváří jako zjevení. A čím dál budete sérii číst, tím větší pocit toho, že se skutečně jedná o zjevení, budete mít. Jako kdyby někdo přišel za Brianem K. Vaughanem a řekl mu: "Hele, máme tu zajímavou kreslířku, nakreslí v podstatě cokoli. Po tobě jenom chceme, abys popustil uzdu svojí fantazii." Brian na to zareagoval: "Jak moc můžu tu uzdu popustit?" A oni mu řekli, že jak bude chtít. Přesně to Brian udělal, aniž by někdo jiný tušil, co tím čtenářům nabídne. "Sága" je orgiemi imaginace. Tady je tolik nápadů, až se skoro zdá neuvěřitelné, že to může fungovat.
Jenže "Sága 2" není skvělá jen proto, že je fantazie popuštěná naplno, ale také proto, že to všechno slouží jednomu jedinému - příběhu. Brian K. Vaughan se celou svou kariéru vyznačuje tím, že je skvělý vypravěč. Právě to nám prezentuje i v komiksu "Sága". Nejenom, že chce, aby v podstatě každá scéna byla nádherně fantaskní, ale on také chce, aby se každou scénou něco vyprávělo a dohromady to dalo příběh, který bude fungovat, příběh, který někam povede, příběh, který vás dovede strhnout. A přesně to "Sága 2" dělá. Jasně, ten příběh je prezentován jako sci-fi "Romeo a Julie", ale tak jednoduché to opravdu není.
"Sága 2" je v podstatě pořád o tom samém, i když teď budu hodně zjednodušovat. Pár, Marko a Alana, se do sebe zamilovali, i když by neměli. Jejich národy jsou proti sobě ve zničující válce. Dokonce se zamilovali tak moc, že už mají děťátko. Nikdo neví, co z děťátka vlastně bude, ale základem celého příběhu je to, že musí přežít. A jeho rodiče také. Alespoň natolik, aby své dítě ochránili. Je jasné, že tohle je situace, která pro dvojici, respektive trojici, není příliš příznivá. Jdou po nich různí lidé a tvorové, a to z různých důvodů. I přesto se ale snaží něco dokázat. Chtějí ukázat, jak nesmyslná je nenávist.
Ano, může se vám zdát, že druhá kniha v sobě má něco z pacifistické agitky. A také že má, ale je to skutečně jen okraj celého příběhu, který vás dostane naprosto jinými prvky. Třeba tím, že se z ničeho nic dostanete do akce. Postavy se najednou rozhodnou, že někam půjdou. A tam se odehrává něco neuvěřitelného. Pak se přesuneme k jiným postavám. Na ně a na jejich osud také jenom zíráme. Brian K. Vaughan a Fiona Staples dokázali něco, co se ani Jodorowskému nepovedlo. Vytvořili epické sci-fi, které se snaží něco říct, má skvělé postavy a ten svět je tak neskutečně bohatý a tak neskutečně funkční, že to prostě nemá obdoby. Ty nápady jsou někdy neskutečně šílené, ale ani u jednoho si neřeknete, že už je to moc. A ono se to někomu jako moc zdát může, ale já jsem nesmírně spokojený s každým panelem.
 |
| Fiona Staples |
V recenzi na knihu "Zámek a klíč 5: Časohrátky" jsem psal, že se většinou zaměřuji na scénář, ale i v případě knihy "Sága 2" musím vyzdvihnout Fionu Staples a její kresbu, která dává postavám, světům, tvorům a zkrátka všemu, co na stránkách uvidíte, život. Není zde nic, co by nebyla schopna nakreslit, a to je moc dobře, protože vy se chcete nořit hlouběji a hlouběji do tohoto světa, kde naleznete vlivy Jodorowského, Shakespeara, Carrolla, ale i jinych moderních autorů. Na jednu stranu je to brakové dílko, protože je hodně krvavé, na druhou stranu všechno slouží svému účelu. Já jen doufám, že nebude trvat dlouho a my se dočkáme třetí knihy v češtině a já budu moct dát sérii 100 %.
Žádné komentáře:
Okomentovat