Přiznám se, že po prvních pěti sešitech série "Mezi řádky", které vyšly v magazínu "Crew2" na pokračování, jsem si nebyl jistý, jak je série dobrá, ale doufal jsem, že vyjde knižně a že se o kvalitách budu moct přesvědčit v dalších dílech. A na knižní podobu nakonec došlo a já jsem si docela rád přečetl knihu "Mezi řádky 2: Informátor", která nám vypráví příběh o tom, jak to bylo s Tomem dál potom, co došlo k událostem, jež byly popsány v první knize. A že to byly události zvláštní, protože jen málo tvůrců dokáže propojovat realitu a fantazii takovým způsobem jako Mike Carey, kterému skvěle sekunduje Peter Gross.
Tom Taylor je celebritou a to jednoduše proto, že jeho otec napsal knihu, kde z něj v podstatě udělal hlavní postavu. Tom na tohle dojíždí, i když to v podstatě celý život využíval k tomu, aby měl pořád nějaký ten příjem. Jenže v první knize došlo k událostem, které trochu proměnily pohled na to, jak Tommyho Taylora všichni milují. Hned na začátku druhé knihy tak pokračujeme v tom, co se dělo. Tom Taylor byl nalezen ve vile, kde došlo k masakru všech ostatních přítomných osob. Tom jediný přežil. Asi je celkem jasné, jaká bude první představa vyšetřovatelů o tom, co se ve vile stalo. Tom Taylor jde do vazby a svět se vůči němu začíná obracet zády.
Právě na tomhle obrácení se zády Mike Carey skvěle ilustruje, jaká je moc fantazie, moc příběhů. Není to jenom v tom, že nás dokáží potěšit, že v nás dovedou vyvolat i další emoce, ale je to v tom, že ovlivňují náš skutečný život, že se dovedou promítnout do našeho chování. Když naše oblíbená postava zemře, jsme smutní, když se pár dá na konci dohromady, radujeme se, jsme šťastní i delší dobu, nikoli jen okamžik. Příběhy jsou nesmírně silné a právě s tímhle Mike Carey skvěle pracuje. Tuhle myšlenku ještě více povyšuje, protože propojuje příběhy s realitou způsobem, který je velmi ojedinělý a který funguje. Hlavně proto, že je nápaditý a dovede ve vás vzbudit napětí.
Na rozdíl od hlavní postavy, která je v některých chvílích skutečně téměř nesnesitelná, vy jako čtenáři tušíte, jakým směrem se její vývoj bude ubírat a jakým poznáním si bude muset projít. Ale to vůbec nevadí, že čtenář tuší, protože ony se zde dějí další věci, které nebude plně chápat a jejichž pochopení nám bude ještě chvilku vrtat hlavou. Jenže Mike Carey se se vším hned nevytasí, a místo toho, aby nám řekl, co se děje, tak nás spolu s postavami posílá do nečekaných světů, do podivných situací. V tomhle směru je naprosto nádherný sešit číslo 12, tedy poslední kapitola v této knize, kde získáváte klasickou dětskou pohádku, která má ale hodně jiný průběh, než jak by se mělo dětem vyprávět. A pořád patří do hlavního příběhu, i když trochu okrajově.
Mike Carey znovu dokazuje, že je skvělým scenáristou a že moderní fantastika je jeho polem, na kterém se cítí jako doma a kde je schopen rozjet skutečně velké příběhy, které jsou bohaté, ale přitom stále semknuté a pevně držící pohromadě. Díky patří i Peteru Grossovi, který má k ruce i nějaké další kreslíře, pokud je třeba pro některé části nebo kapitoly trochu změnit styl. Díky nim komiks skvěle funguje i kresebně. Vy tak dostáváte něco, co je velmi podobné komiksu "Mýty", podobné žánrově, ale přitom dostáváte něco naprosto jiného. Už se ale nemusím bát říct, že se na náš trh dostala další výborná série, která dovede vaši fantazii pořádně rozbouřit. Ono to tak prostě je.
Žádné komentáře:
Okomentovat