Když se mi do rukou dostalo desáté číslo stripové série "Macanudo", říkal jsem si, jestli není něco špatně. Do rukou vám totiž přistane kniha, která je na počet stran výrazně silnější než jakýkoli z předchozích devíti dílů. Rozsah je v podstatě dvojnásobný, a tak vás ohromí dvojnásobná nálož Liniersových stripů, což je skoro jako dar z nebe. Já jsem nejspíš zrovna tohle potřeboval, protože mi kniha "Macanudo 10" zase dovedla zvednout náladu, a tak mi nezbývá než jenom poděkovat nakladatelství Meander, že to dotáhlo až k desátému dílu. Doufám, že se komiks dobře prodává, protože tohle je strip, který na našem trochu prostě nemá obdoby.
Asi už jste si zvykli, že díky Liniersovi dostáváte něco, co je na první pohled kouzelné, i když trochu absurdní, dojemné, ale zároveň veselé, silné, ač někdy máte pocit, že se jedná spíše jen o koncept nebo o strip, který vznikl jako z nouze ctnost, kdy autor pořádně nevěděl, co nakreslit, a tak se spokojil skutečně s málem. Jenže u Linierse máte pocit, že to tak má být, že to, co by jinému autorovi neprošlo, je v jeho případě součástí světa, který si ve svých stripech vytvořil. A to ani nemluvím o tom, že nápady má pořád a že má pořád co kreslit a co psát, že přichází s novými postavami a ještě více tak zaplňuje svět, kde tučňáci filosofují o Antarktidě, příšery chrání děti, kocouři mluví, skřítci létají a záhadní muži jsou záhadní.
Co bych nejvíce ocenil na desátém dílu, tedy kromě toho, že je rozsahem dvojnásobný, je skutečnost, že se do komiksů stále více a více začíná promítat Liniersova postava a komiksy jsou osobnější, autor vystupuje ve více stripech a samotná kniha je jeho výpovědí, například i o tom, jaké komiksy tvořil ještě před "Macanudem". Na dvou stránkách vám zde Liniers předvede trochu jinou kresbu, starší, na které už je ale vidět, že měl nápady před tím, než začal vydávat svou nejoceňovanější sérii, která se naštěstí dostala až k nám. Ale to není jediné, co zde najdete jako bonus. Čekají vás na závěr macanudovské stripy, které jsou kreslené jinými autory. Zachycují ducha série, ale přitom ukazují, že do tohoto zvláštního světa může vstoupit i někdo jiný.
"Macanudo 10" nezklame. Nezklame vás ve chvíli, kdy jste již dávno přijali za svou poezii, se kterou je každý strip tvořen. Nezklame vás ve chvíli, kdy zde máte již nějakou dobu postavy, jež jste si zamilovali, ať už je to třeba kocour Fellini, Olga, pan Oliva, Picasso, sám Liniers anebo třeba postavy z filmů, které jsou součástí pop kulturních odkazů, kterých "Macanudo" také není prosté. Najdete zde všechno. Možná se vám nebude líbit každý strip, ale jsem si jistý, že si zde každý najde alespoň jeden strip, který ho zaujme nebo zasáhne. Tohle Liniers dokáže a my máme štěstí, že se k nám série dostala, zůstala u nás a dočkala se už jubilejního desátého čísla. Pokud chcete více "Macanuda", tak z desátým dílem ho dostanete hromadu. Vydrží pak o něco déle. Ale stejně moc krátce. Můžete se k němu však vždy vrátit a zvednout si náladu.
Žádné komentáře:
Okomentovat