Nemůžu si pomoct, ale tohle je pro mě z hlediska scenáristického zatím nejslabší Batman v podání Scotta Snydera, kterého jsem za většinu předchozích knih skutečně obdivoval. Dostali jsme se do stavu, kdy bylo potřeba vyprávět nějaké Batmanovi začátky, což se začalo v knize "
Batman: Rok nula - Tajné město". Zde máme pokračování jednotlivých událostí, v kterých se ukázalo, že být Batmanem není skutečně jednoduché. Najdete zde nějaké prvky, které jsou trochu podobné s knihou "
Batman: Země jedna", ale to jen proto, že se jedná o prvky, které jsou již pevnou součástí batmanovského kánonu. Alfred je ale zase rovnou komorníkem, který na mladého pána práskal, když ten se trochu ulejval. Což má také zásadní vliv na to, jak se Bruce Wayne k lidem staví a proč si od nich drží odstup. Od všech včetně samotného Alfreda.
Co je na komiksu nejlepší, to jsou jednoznačně jednotlivé motivace, které vedou Bruce Wayna do toho, aby byl Batmanem. Jsou zde ale i skvělé motivace, které dělají Jima Gordona tím, kým je. Skvěle se zde vyvíjí jeho vztah s Batmenem a vlastně i Brucem Waynem. Vztah mezi Alfredem a Brucem Waynem je nádherně zachycený v téměř poslední scéně celého velkého příběhu "Temné město". Jednoduše řečeno, Scott Snyder je skvělý v psychologii, je výtečný v budování postav a jejich vztahů, ale tentokrát prostě nepřišel s příběhem, který by byl dostatečně silný, dostatečně dobrý, dostatečně dechberoucí. Najednou máte pocit, že ta síla, která na vás dosedla s knihami "
Batman: Soví tribunál" a "
Batman: Soví město" vyvanula.
Kolem čeho se příběh tedy točí? Točí se kolem někoho, kdo je tak chytrý, že dovede ovládnout celý Gotham. A ne, překvapivě to není Joker ani Bane. Batman, jako začínající detektiv a Temný rytíř, se teprve musí vypořádat s tím, co na něj čeká, musí se naučit eliminovat svoje vlastní chyby. I tohle se docela daří. Snyder nepředstavuje silného, bezchybného hrdinu, ale člověka, který jde za určitým clem, ale ještě pořádně neví, jak v tom chodit. To vede k tomu, že všechno nejde podle plánu, alespoň ne podle jeho. Ale zase si kolem sebe buduje síť lidí, na které se bude moct spolehnout. Tentokrát musí, protože čelí něčemu skutečně velkému, něčemu, co ovládne celý Gotham a udělá to z něj džungli. Skoro doslova.
Přijde mi, že chtěl Scott Snyder přijít s něčím epickým, s něčím, co dovede čtenáře ohromit, a jsem si jistý, že v případě kresby se to i stane. Nemluvě o tom, že kresba, i potřebné proměny, kterými si musí Batman projít, mají záměrně odkázat na Franka Millera a jeho stopu v Batmanově sérii. Především tam pak vidím odkazy na "
Návrat Temného rytíře". Nemluvě o tom, že třeba v kresbě jsou vidět i další vlivy, například jsem si nemohl pomoct, ale sem tam na mě problesknul Sam Keith. Scott Snyder jde svou cestou, ale zároveň nehází za hlavu to, co zde bylo. Používá to k tomu, aby mrkl na zavilé fanoušky série, kteří si těchto odkazů všimnou. Batman má svou historii, má svou minulost a má i svou budoucnost, říkají nám tvůrci, kteří vytvářejí silnou postavu, budují ji na dobrých základech, ale i oni mohli šlápnout trochu vedle.
Tím největším šlápnutím vedle je pro mě celá hlavní zápletka, která mi kazí jinak skvělý dojem z jednotlivých epizod. Nosný příběh není dost silný, abych z něj byl nadšený stejně, jako jsem byl nadšený z předchozích knih. Nechci jít s hodnocením příliš nízko, to si série nezaslouží, ale přece jen bych rád, aby moje pocity z páté knihy byly v hodnocení nějak prezentovány. Takže za mě 70 %, která jsou pořád dobrá, ale ve srovnání s předchozími knihami série je to propad. Ani ne tak proto, že je tenhle díl barevnější, že je méně temný, ale prostě proto, že zápletka s hlavním záporákem mi přišla ve skutečnosti jednoduchá, i když měla být překombinovaná. Tohle není tak chytré, jak se to chce tvářit.
Žádné komentáře:
Okomentovat