Tak jsme se přece jen dočkali a můžeme si přečíst něco dalšího od takového tvůrce, jakým byl Joe Kubert. Jeho význam netkví jen v tom, že po sobě zanechal komiksy, ale i v tom, že nechal zbudovat vzdělávací institut, který se zaměřuje na komiksovou tvorbu a vycházejí z něj noví a nadaní umělci. Joe Kubert by v určitém ohledu šel přirovnat k Willu Eisnerovi. Oba jsou legendy, o tom žádná, ale oba jsou také židé a v jejich tvorbě se to projevuje. Oba se zaměřovali na superhrdiny, ale stejně tak dovedli proniknout do jiných žánrů a věnovat se židovské problematice. Společného mají také to, že v České republice toho od nich vyšlo nesmírně málo. Joe Kubert je na tom o něco lépe, protože vytvořil nebo se podílel na třech knihách (kromě knihy "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" ještě "Tarzan: Éra Joea Kuberta 1", který budu brzy recenzovat a "
Před Strážci 3: Sůva/Dr. Manhattam", kde přece jen neměl hlavní roli), které vyšly česky, Will Eisner má české zatím jen dvě ("Spiknutí: Tajný příběh protokolů sionských mudrců" a "Žid Fagin").
Ale věnujme se komiksu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití". Willa Eisnera a židovství jsem zmiňoval proto, že židovství má v příběhu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" docela důležitou roli. Nejde o to, že by hlavní postava byla přímo židem, on v tomhle ohledu vlastně není vyhraněný a není silně věřící, protože se v něm mísí různé kořeny a různá náboženství, ale židem je autor, jehož dědictví a víra se v komiksu velmi projevují. Hlavní postavou ale je Ervin Rustemagić, což je původem bosenský vydavatel komiksů, který v současné době žije a působí ve Slovinsku. Důvody tohoto přesídlení jsou důvody, proč byl komiks "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" stvořen.
V roce 1992 se Ervin Rustemagić rozhodl, že se se ženou i dětmi vrátí do Sarajeva, kde žil a kde měl svoje kořeny. Vypadalo to, že válka přece jen nezačne a jim se stýskalo. Došlo však k tomu, že už se nemohli vrátit. Válka vypukla a uzavřela je v jejich domě. A kdyby jen v jejich domě... Válka zuřila přímo na ulicích, bylo jen otázkou času, kdy i jejich dům schytá tu finální ránu. Pak se jen zbylo ptát, jestli budou uvnitř ve chvíli, kdy bomba dům srovná se zemí, anebo jestli budou už někde jinde. Ervin Rustemagić se svou ženou, synem a dcerou čelil nezáviděníhodné situaci. Neměl kam jít a neměl kam utéct, ale přesto se snažil, co to šlo, aby se jim podařilo ze země uniknout, i když podmínky byly proti.
 |
| Joe Kubert (1926-2012) |
Ve dvanácti kapitolách Joe Kubert prezentuje Ervinův příběh, který vyprávěl sám Ervin tím, že během svého nuceného uvěznění ve vlastní domovině neustále rozesílal faxy svým přátelům, faxy, v kterých se domáhal pomoci, prezentoval situaci v zemi, ale také své nálady, které se zákonitě musely postupem času měnit, kdy se z naděje pomalu stávalo smíření se s osudem, vztek nad vlastním údělem, ale stále problikávala neustálá touha to zkoušet dál, pokud se náhodou jeden pokus nepodaří a on skutečně ze země i s rodinou neodejde. Joe Kubert vkládá do komiksu přímo jednotlivé faxy, které Ervin zasílal, ale jinak se jedná o klasický komiks, který vykresluje dobu, místo, čas i okolnosti a hlavně osudy jednotlivých postav.
 |
| Ervin Rustemagić (vpravo) s herci (Luke Perry a Malcolm-Jamal Warner) ze seriálu "Jeremiah", který Ervin produkoval |
Kniha je vlastně koncipována jako hra na kočku a na myš. Jenže v trochu jiném smyslu. Ervin je tou kočkou, která se snaží chytit svobodu, další roky života. Tahle myš je však kluzká, navíc cesta k ní je podminována, je narušována neustálými byrokratickými překážkami a vlastně i nezájmem politických špiček mnohých národů, které jen melou pantem. Na jednom lidském osudu, respektive osudu jedné rodiny, je ukázáno nejen to, jak je válka hnusná a nesmyslná, ale také to, jak se k ní staví některé národy. Tohle je velmi silná výpověď o tom, jací lidé jsou. A to myslím i v tom pozitivním smyslu, jak se sobě navzájem snaží pomáhat. Joe Kubert si vzal silnou látku, ale navíc se mu ji podařilo skvěle vystihnout jak vypravěčsky, tak i kresbou. Některé scény, ač nejsou nutně krvavě detailní, dovedou čtenáře snadno zaskočit.
Válka je hnus, ještě když je to válka na civilistech, a skoro by se pak chtělo říct, že v tomhle smyslu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" nepřichází s ničím novým, jenže když je příběh silný a když je době vyprávěn, tak vás zasáhne. A přesně tohle se vám stane i v případě komiksu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití". Nemusí se vám líbit, co se tam děje, nemusí se vám líbit, jak některé postavy jednají, ale tohle je jednoduše příběh, který vám nebude lhostejný. Trochu i proto, že to prostředí, které je zde popisováno, nám není až tak vzdálené, i když nás se válka v bývalé Jugoslávii přímo nedotkla. A na závěr jen takovou drobnou zmínku o tom, že Ervin Rustemagić je nadále činný a v současné době v jeho společnosti SAF (Strip Art Features) vychází jako "Horryfying Delights" i český komiks "
Děsivé radosti". V minulosti to bylo například "Nitro těžkne glycerínem".
Žádné komentáře:
Okomentovat