Kresba: Richard Corben
Comics Centrum nevydává jen komiksy Na přání, ale vydává také další, které si nemusíte předplácet a které vám mohou vyrazit dech stejně jako oblíbené série "Goon" či "Ú.P.VO.". A právě jednu takovou knihu nakladatelství vydalo. Jedná se o knihu "Duchové mrtvých" autora Richarda Corbena. Skoro by se chtělo říct, že je to autorský komiks, protože Richard Corben si sám psal scénář a sám samozřejmě všechno kreslil, ale ono to zase tak jednoduché není, protože všechny příběhy jsou napsány a nakresleny podle básní a povídek Edgara Allana Poa, jednoho z nejznámějších, nejen žánrových amerických spisovatelů a především muže, který se zasloužil o to, aby se dál rozvíjela moderní podoba detektivky a hororu. Naštěstí právě ten horor je v knize "Duchové mrtvých" krásně patrný.
Richard Corben vzal pět básní a k tomu devět povídek a vytvořil podle nich komiksy, které jsou všechny temně atmosférické a které ve vás dovedou vzbudit nepříjemné pocity, kdy spojení slov a kresby je zde symbiotické. Skvěle se doplňují, nemluvě o tom, že Corben ještě zvolil speciální styl kdy pro většinu příběhů má postavu, která jimi prostupuje. Čarodějnici Mag, která příběhy komentuje, sem tam něco zahlásí, některý uzavře, v jiném má roli jako jedna z vedlejších postav. Knihu otevírá krátký příběh "Osamělý", kde se bizarně mísí realita se snem a vzpomínkou, kdy nevíte, co je skutečně pravda, což ale jen umocňuje temnou atmosféru adaptované básně. Následuje dějovější, ale také hororový příběh "Město v moři", kvůli kterému nečtěte úvod knihy od M. Thomase Ingeho, protože ten chlap tam spoileruje jako blázen a přijdete o pointu hned několika příběhů. "Město v moři" je pak parádní ukázkou lidské krutosti.
Nejinak je tomu v případě kraťasu "Spící", kde se muž vydává do mlhy i do minulosti, která se s ním musí nějakým způsobem vypořádat. I zde se projevuje lidská krutost, která jako kdyby neznala hranic. Mlha a pokřivené větve s ruinami v kontrastu s krásnou a honosnou minulostí, jen podtrhují depresivní vyznění celého básnického úvodu sbírky. "Dostaveníčko" se tváří jako příběh o matce, která nechce své dítě, ale Poe a Corben zde zacházejí hlouběji do lidské podstaty a k lásce. Ano, láska může mít skutečně různé podoby a lidé jsou pro ni ochotni udělat mnohé. Podobně je tomu v příběhu "Berenice", kde Corben využil svou kresbu, aby zde postavy nakreslil jako podivná lidská, ale někdy téměř až bezpohlavní stvoření, která v sobě skrývají zlo a nemusí být ani hluboko pod povrchem. Finále je hnusně krvavé, ale myslím to v dobrém smyslu. Tohle je něco, co na vás udělá dojem.
"Morella" je známý příběh, a je to vlastně také příběh o lásce a o tom, jak jsou někteří schopni jít za nepoznané hranice jen proto, aby dostali to, co chtějí. Pak už záleží jen na těch druhých, jestli si nespletou vaše jméno. Ženy jsou zde krásné, ale přesto celou dobu v povídce cítíte rozklad, který musí nakonec vybublat na povrch. "Stín" je jednou z těch povídek, kde má čarodějnice Mag více než jen roli uvaděčky. Vstupuje přímo do děje, účastní se ho, ale vlastně nadále zůstává pozorovatelkou. "Stín" je především atmosférický a Richard Corben může alespoň předvést, jak dovede nakreslit destrukci v různé podobě. Pak už následuje jeden z větších příběhů, konkrétně "Zánik domu Usherů". Je to také jeden z nejznámějších Poových příběhů a Richard Corben zde předvádí trochu jinou, více digitální kresbu, kdy se někdy úplně oprošťuje od černé linky. Kolorování je také specifické a je viditelně jiné v kontrastu s ostatními příběhy. Musím říct, že tady mě vývoj Corbenovy kresby na první pohled zaujal v tom smyslu, že jsem si všiml, jak je výrazně jiná, ale nemusí to být nutně ku prospěchu. Některé panely vypadají jednoduše divně.
"Vraždy v ulici Morgue" už se ale vracejí ke klasice, kdy hned na první stránce Corben předvádí i svoje schopnosti grafické, když zde má výtečné zvukové efekty, které však provázejí v podstatě celou knihu. Příběh je také velmi známý, ale v Corbenově provedení vás prostě chytne. Odhaluje se zde také to, kdo byl předobrazem pro Sherlocka Homese, ale více vás strhne gradující charakter povídky, kdy na konci je to dechberoucí masakr, ale stále s pointou. "Maska rudé smrti" také není většině čtenářů neznámá, i když velmi dobré má i provedení filmové. Corben zde prokazuje skvělou práci s barvami, kdy celkem logicky červená je zde použita naprosto jedinečným způsobem, jako kdyby na určitou dobu překryla celou scénu, aby následně, když je všemu konec, zase odešla do pozadí. K tomu je ještě kontrast s pestrobarevnou bizarností úvodu povídky.
"Červ dobyvatel" je shakespearovská povídka, a to hlavně proto, že se zde přímo shakespearovská hra prezentuje. Jedná se o "Hamleta" a jeho maňáskovou podobu, která je dána do opozice k dramatu samotné hlavní postavy, která je součástí smrtícího milostného trojúhelníku. Povídka je bizarně teatrální, a to i v kresbě, kdy - jak název napovídá - tady skutečně půjde o červy, kteří zde symbolizují rozklad lidské mysli, ale i rozklad jako takový, na který stejně vždycky dojde. Můžeme dělat, co chceme, ale rozkladu se jednou prostě nevyhneme. Rozklad zde samozřejmě představuje smrt, která je posledním a fatálním soudcem. "Předčasný pohřeb" je téma, které se Poovou tvorbou prolíná více, což je patrné i na Corbenově sbírce. Tady je jeho smyslem chtíč. Předčasný pohřeb rozhodně není hezká představa, a už vůbec ne ve chvíli, kdy takové pohřbení není nutně z nedbalosti.
"Havran" je jedno z nejznámějších děl Edgara Allana Poa a Richard Corben zvládl snést jeho symboliku, přenést ji do komiksu a udělat na čtenáře dojem vlastní kresbou a představami, které v něm "Havran" vyvolává. Finále je ve své metafoře, jež je poměrně názorná, skutečně úchvatné. A nakonec povídka "Sud vína amontilladského", kde jeden člověk vypráví, co se stalo jeho příteli. Odhaluje se zde především nesmyslnost a šílenství lidského chování, kdy Corben opět využívá zajímavého kontrastu špatně osvětlených hrobek a karnevalového reje. Neměl jsem v minulosti kresbu Richarda Corbena příliš v lásce, ale právě na Poových povídkách a básních ukazuje svou sílu a já doufám, že toho u nás vyhde od Corbena více hororového. Dokáže jedinečným způsobem zachytit atmosféru, a i když jeho postavy nemusejí být nutně líbivé, jen se tak umocňuje jejich a vlastně i naše podstata. Nejlepší Corbenovo dílo, které zatím vyšlo česky, navíc ve skvělém provedení. Poe by se měl připomínat více, protože byl skutečně jedinečný.
Knihu "Duchové mrtvých"
zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.
Žádné komentáře:
Okomentovat