Speciály ze série "Usagi Yojimbo" mi zatím moc nesedly. Kniha "
Usagi Yojimbo: Yokai" mi přišla tak nějak nijaká a přínosná vlastně jen v tom, že se jednalo o barevné provedení Usagiho. "
Vesmírný Usagi" byl fajn, ale ani v jeho případě se nejednalo o něco, z čeho bych nadskakoval do vzduchu. Přesto jsem měl očekávání z knihy "Usagi Yojimbo: Senso" docela velká, a to hlavně proto, že již na obálce je jasné, co se tentokrát rozhodl Stan Sakai adaptovat. Ano, je to sci-fi a je to jedna z největších sci-fi klasik - "Válka světů". Tohle není jednoduchý úkol, ale chopil se ho jeden z nejlepších a nejskromnějších komiksových autorů současnosti a možná nejen současnosti. Co z toho tedy nakonec vzniklo?
Stan Sakai si řekl, že by bylo fajn, kdyby se příběh, který prezentoval H. G. Wells, přenesl do doby feudálního Japonska, do doby, kdy žije Usagi. Stan tedy nepřináší přímo převyprávění toho, co napsal H. G. Wells, ale dělá jakýsi prequel, kdy jeho premisou je následující: Co když mimozemšťané, kteří nás napadli ve "Válce světů", již do Japonska dorazili, jen o dost dříve, aby zde udělali průzkum? Tohle je nám řečeno i vtipným úvodem, který předchází samotnému příběhu, jenž původně vyšel v šesti sešitech jako samostatná minisérie, ale s hlavním hrdinou, který je pořád stejný. Usagi nám jenom trochu zestárnul.
V knize "Usagi Yojimbo: Senso" se dostáváme do Usagiho budoucnosti, tedy alespoň ve srovnání s klasickou sérií. Děj se odehrává patnáct let po dění klasické série a sledujeme zde postavy, které dobře známe, ale které jsou v jiném postavení, než tomu bylo doposud. Za patnáct let se toho může stát skutečně hodně, a tak vidíme, jak se někteří změnili, jak se některé vztahy prokreslily a jak něco zůstalo neměnné. Usagi je někde jinde, než si ho doposud pamatujeme, je v jiném postavení, stejně je na tom Gen, Jotaro, ale třeba i Tomoe. Všechny sledujeme ve chvíli, kdy jsou členy jedné obrovské bitvy, jejíž výsledek se velmi rychle mění díky tomu, že z nebe začnou padat první kapsle, které v sobě mají nevítané návštěvníky.
Stanovi se povedlo spojit dva zajímavé příběhy, tedy jeho vlastní a Wellsův, do jednoho velmi funkčního celku, kdy Stan dává postavy, které jsou zajímavé a u kterých chcete vědět, kam se posunuly, co je jejich osudem. Do toho ale přidává skvělou Wellsovu vizi, která je neskutečně destruktivní a která ani skvělým samurajům nedává moc naději na to, aby porazili mimozemskou invazi. Jenže oni se rozhodně nepřestanou snažit a přijdou s různými důmyslnými řešeními. A tady už Stan dává vyniknout tomu člověku v sobě, který se chce bavit a který chce prezentovat čtenářům a fanouškům něco skutečně peckovního. A to se mu naplno daří.
"Usagi Yojimbo: Senso" se vám nemusí zamlouvat, nemusí se vám líbit, co udělal Stan se svými postavami, nemusí se vám vlastně ani líbit spojení feudálního Japonska a sci-fi příběhu, ale pro mě tohle všechno prostě funguje, a to především proto, že příběh, který je takto prezentován, je velmi dobrý, je emotivní a já se nestydím za to, že na konci jsem byl skutečně naměkko. Když dočtete knihu, uvědomíte si, že to, co jste četli, mohlo být vlastně jinak, ale to je jen dobře. Stan Sakai chtěl stvořit něco, co bylo i jeho menší guilty pleasure. A vyšlo mu to. Kdyby to nakonec skutečně patřilo do hlavní série, asi bych se ani nezlobil. Rychlé tempo se k příběhu hodilo, i když sem tam byste potřebovali trochu rozdýchat to, co se děje. Já jsem za tenhle speciál skutečně velmi vděčný.
Žádné komentáře:
Okomentovat