Vydalo nakladatelství Triton v roce 2016. Vydání má 36 stran a prodává se v plné ceně za 55 Kč.
Nebyla to ani tak dlouhá doba a můžeme být zase rádi, že se na nás vřítil už čtvrtý "Bublifuk" s náloží oblíbeného čtení. Je to takové to milé pohlazení, které na vás čeká doma, když jste měli těžký den. Rozhodně nevnímejte "Bublifuk" jen jako komiksovou revue pro děti, i když jim je primárně určena. I dospělí se pobaví a navíc se mohou dovědět něco, co ještě nevěděli. Třeba i to, že Mikoláš Aleš byl nejen známým umělcem, ale také se pouštěl do komiksů, což rozhodně nemusí vědět každý. Tohle nám představuje Tomáš Prokůpek ve svém pravidelném sloupku o praotcích komiksu na našem území. Ale přece jen časopis nejspíš otevřete proto, abyste si přečetli komiksy, které už se mohly stát vašimi oblíbenými.
Začíná se klasicky Fernandem a Stellou, kteří se tentokrát chtějí zúčastnit soutěže na moři o to, kdo se nejrychleji na plavidle vlastní výroby dostane do cíle. Samozřejmě, že by to nebyli oni dva, aby nevymysleli něco speciálního, navíc něco, co je možné si udělat i doma, nebo alespoň si to vyrobit ve zjednodušené podobě, jak nám opět ukazuje stránka, která za komiksem následuje a která je příjemný zpestřením každého komiksu s touhle dvojicí. Ale to už se na vás těší "Pirát na suchu", kterým by přece jen více slušelo více stran, protože máte pokaždé tak trochu pocit, že se toho opravdu moc nestalo. Ty dvě stránky jsou málo. Nějak se do tohoto komiksu prostě pořád nedovedu dostat.
Na jinou vlnu vás navnadí "Jak se dělá komiks", který se tentokrát zaměřuje na to, aby nám představil zvukové efekty, které se v komiksu také často používají a které nám tady ukazují, jak je možné díky nim komiks oživit a rozhodně to není vždy na škodu. Tady jsou skvěle použity k tomu, aby byly některé panely dynamičtější, akčnější a trochu agresivnější. Ještě pár dílů a možná se někdo rozhodne k tomu, že je fajn si vytvořit vlastní komiks, a uvědomí si, že všechny prvky, které jsou v něm použity, mají smysl a mají význam. Musím se přiznat, že tyhle naučné komiksy mám prostě rád, hlavně díky tomu, že to, co prezentují, je podáno velmi příjemnou a přirozenou cestou.
"Píp a Půp" jsou tradičně zábavní. Když jsem v prvním čísle četl první díl, nějak mi neseděla kresba, snad tím, že tak nějak vynikala, byla jiná, ale teď je to popravdě kresba, na kterou se těším nejvíce, protože je prostě zajímavá a skvěle se k robotům hodí. Jejich příběh pobavil, ale stejně mě nejvíce dostává to, jak si autoři hrají s klasickými lidskými pravidly a vlastnostmi a přenášejí je do robotího světa. Následuje bohužel trochu zklamání v podobě komiksu "Zelený vlk", který přinesl příběh, jenž nic moc nikam neposunul a já jsem si vlastně říkal, proč jsem ty stránky četl. Ale třeba bude v pátém čísle skutečně povedené vyvrcholení. I zde se však našel jeden skvělý nápad - viz souboj mezi lidskými postavami.
Vrcholem je pro mě ale opět komiks "Tři mušketýři" od Petra Kopla. Petr mě rozesmál, což jsem nějak nečekal, protože jsem sešit zrovna četl trochu unavený a nebyl jsem moc v náladě. Ale Petr je prostě skvělý autor a ví, co chce svým čtenářům dodat. Musím ocenit skvělé narážky, ať už textové, ale především grafické, na jiné komiksy, ale třeba i na "Večerníčky". Po něm následuje "Alfréd Hubertus Babočka", který také nezkalme, je zábavný a vždycky má v závěru zajímavé poučení. "Trampoty principály Piškoty" jsou tentokrát docela vtipné a možná se mi poprvé líbily více než závěrečný "Bubu". Vzhledem k tomu, že mě zklamal "Zelený vlk", tak se mi tohle číslo líbilo o něco méně než předchozí "
Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí", což ale znamená jen to, že před sebou pořád máte zajímavý mix, kde si každý najde to, co ho bude bavit více. A to je na tom krásné.
Musketyri taky pobavili :D hlavne to neni jen ta knizka od Kopla rozdelena na vic dilu,je tam mnoho veci navic..a Pirati by delsi bejt mohli,ty me taky bavej...
OdpovědětVymazatJojo, je to v podstatě nový příběh, což je paráda :-)
Vymazat