Robin Furth a Peter David se tentokrát pustili do něčeho trochu jiného než do látky, která byla prezentována knihou "
Temná věž 1: Zrození pistolníka". Něco jiného je to v tom, že kniha "Temná věž 2: Dlouhá cesta domů" sice obsahuje základní prvky děje, které se udály v beletristické sérii Stephena Kinga, ale tentokrát jsou v komiksu popisovány události, které sám Stephen King nepopsal. Roland a jeho ka-tet se tedy vydává na novou cestu a před vámi vyvstává příběh, který ještě neznáte. Celkem pětidílná minisérie dostala název "Dlouhá cesta domů", ale ona vlastně zase tak dlouhá není. Naopak, jeví se celkem krátká a já mám pocit, že prostor, který tady tvůrci dostali, rozhodně nebyl naplno využit, a to především dějově.
Susan Delgado je mrtvá a Roland, Alain a Cuthbert se musejí vydat na cestu zpátky do Gileadu, ale jejich cesta nemůže být jednoduchá, protože v patách jsou jim lovci rakví, kteří je dál pronásledují. Jestli byste si mysleli, že tahle kniha bude napínavou honičkou, tak tomu ve skutečnosti není. Cesta domů se odehrává v nádherně temném, depresivní a skoro až expresionistickém prostředí, to se kreslířům musí nechat, ale to, co se v tom prostředí děje, je zase ne až tak záživné. Já chápu, proč to tu je, ale moc nechápu, proč se kolem toho musí točit celá kniha, která se stává roztahanou sondou o tom, co Rolanda na jeho cestě změnilo.
Motivace jsou pro vývoj postav a děje důležité, o tom žádná, ale tady to, co se Rolandovi stane, mohlo být jen okrajovou součástí příběhu, nikoli celou hlavní zápletkou této knihy. Bohužel stalo se. Musím říct, že nebýt kresby, tak na mě kniha působí skutečně odfláknutým dojmem, ale je to právě kresba, která komiks posouvá o něco výše. Kresba, díky které i lidská postava dovede vypadat celkem děsivě, nemluvě o tom, když se na scéně objeví nějaké monstrum. Je to kresba, která dává na chvíli zapomenout, že se zde děje málo a že ani dialogy, které mají být sem tam vtipné, vás z tohohle nedokážou vytrhnout. Robin a Peter se u Kinga inspirovali jeho grafomanstvím, ale to, co on může v románu okecávat, si tvůrci v komiksu nemohou dovolit. Ne, aniž by si pak čtenář uvědomil, že má za sebou 160 stránek, část tvoří i závěrečná galerie, kde se hrdinové dostali domů, cesta byla ve skutečnosti krátká a stala se během ní jen jedna zásadní událost.
"Temná věž 2: Dlouhá cesta domů" není špatnou komiksovou knihou, protože kresba skutečně stojí za to, abyste se jí kochali, ale musím knihu hodnotit i jako součást úchvatné série "Temná věž". A ve srovnání s románovým dílem pokulhává. V tomhle případě se nepodařilo komiks využít proto, aby se vyprávěl nějaký rozsáhlejší, zajímavý, zásadní příběh. Jedna zásadní myšlenka se zde objevuje a je jasné, že utváří Rolanda pro budoucí roky, ale kolem toho je pusto prázdno. Nejpodivněji pak vyznívá postava Sheemieho, který je tu jako nucená berlička, která posune děj dál. Scenáristicky za mě prostě kniha "Temná věž 2: Dlouhá cesta domů" nefunguje tak dobře jako kniha "
Temná věž 1: Zrození pistolníka", vše zachraňuje kresba, která za mě vykresluje Pistolníkův svět úchvatně děsivě.
Žádné komentáře:
Okomentovat