Série "Calvin a Hobbes" je pro mě srdeční záležitostí, a tak se hodnocení jednotlivých sbírek od sebe asi nebudou moc lišit. S knihou "Calvin a Hobbes 3: Vzhůru na Yukon" se dostáváme už ke třetí sbírce stripů, a pokud ji jen tak prolistujete, mnoho se nezměnilo. Calvin se pořád snaží zabít na saních, Susie je jeho nepřítelem, ale v tom krásném dětském soupeření kluka a holky, Hobbes věrným přítelem, i když si dovede pořádně rýpnout, škola je nudná a je potřeba v ní jitřit fantazii, tatí to má pořád nahnuté s dalším volebním období a mamka může vylétnout z kůže, když se jde Calvin koupat. Anebo i v jakékoli jiné chvíli. Je moc dobře, že ta témata jsou stálá, protože Bill Watterson má proč se k nim vracet a vždy přijde s trochu jiným pohledem, s trochu jinou pointou, ať už vtipnou, anebo k zamyšlení.
Právě v tomhle je síla komiksu jako "Calvin a Hobbes", ale třeba i komiksu "Peanuts", i když ten je přemýšlivý trochu jiným způsobem. Tam, kde byl Charles Schulz spíše psychologem a dovedl jednotlivé postavy skutečně krásně popsat a rozebrat jejich psychiku, ač stále vtipně a s nadsázkou, tam je Bill Watterson filosofický a donutí vás mnohdy přemýšlet snad i o smyslu světa a vlastní existence. Ne, "Calvin a Hobbes" se vás nemusí dotknout až tak moc, ale pokud jste třeba trochu naladěni na přírodu, pokud dovedete zpomalit, najdete zde myšlenky, které byste možná od stripu s klukem a jeho tygrem vůbec nečekali. Příroda je z Wattersonových komiksů patrná a je vidět, že ji rád kreslí. Snadno u něj poznáte, že padá podzimní listí, že je zima, že začíná jaro anebo paří léto.
Téma, které by bylo možné nazvat do jisté míry stěžejní, alespoň v souvislosti se sbírkou "Calvin a Hobbes 3: Vzhůru na Yukon", je cestování. Je obsaženo už v samotném názvu, kdy se Calvin s Hobbesem rozhodnou, že se vydají na Yukon, protože tam se přece jen budou mít lépe než doma u rodičů. Na téhle cestě je krásně vidět, jak dítě ještě nedovede vnímat svět, jak nechápe jeho velikost, jak ani nechápe, co vlastně dělá, jaké budou následky a co všechno je nutné zajistit. Teď ze mě mluví plánovač, který se prostě jen tak někam nevypadá, ale musí si to nejprve naplánovat. Ale vím, že jako dítě jsem takový nebyl. Taky jsem byl spontánní. Ne, že bych se chtěl vydat na Yukon, nebo podobně daleko, ale vím, že podobně nereálné plány člověk měl, aniž by si za nimi skutečně uměl představit tu námahu.
A když už jsme u toho cestování, tak moje asi nejoblíbenější část knihy "Calvin a Hobbes 3: Vzhůru na Yukon" je pasáž, kdy se Calvin s rodiči vydává na dovolenou. Hobbese samozřejmě bere sebou. I když z těch stripů možná budete mít pocit, že tam matka vlastně ani nebyla, je to krásná ukázka toho, jak se může dovolená podělat a vy s tím skoro nic neuděláte. Ale je to vtipné. Já bych byl asi podobně pozitivní jako Calvinův táta a snažil bych se z toho udělat něco zábavného, ale jsem si jistý, že někteří lidé kolem mě by to vnímaly spíše jako Calvinova matka. Život je krásný i se všemi jeho nástrahami. Komiks "Calvin a Hobbes" mi tohle připomíná s každým stripem a já jsem za to nesmírně rád. Možná se opakuji, ale tohle nikdy neuškodí: Nakladatelství Crew patří velký dík, že celou sérii vydalo česky!
Žádné komentáře:
Okomentovat