Skoro by se chtělo říct, že zástupci nakladatelství Paseka zaklepali na jednu londýnské dveře a zabili dvě mouchy jednou ranou. Philippa Rice totiž není nikým jiným než partnerkou Luka Pearsona, který se u nás uvedl krásnými komiksy "
Hilda" a "
Hilda se vrací". Philippa je ale jiná a rozhodně nečekejte něco podobného jako komiksy jejího partnera. I když... ona zde určitá spojitost je, a to v tom, jak na vás jejich komiksy budou působit. Je v nich něco krásného, něco milého, co vás dovede pohladit po duši. A již z názvu knihy "Slaďák" se dá usoudit, jaké asi bude žánrové zařazení komiksu. Jedná se o romantickou komedii.
Spojení "romantická komedie" může znít trochu pejorativně, ale pokud nemáte předsudky, tak k tomuhle komiksu přičichněte a otevřete ho. I když je to skutečně romantické, je to jiné, než byste čekali. Tohle není romantika ve stylu amerických filmů, ale je to romantika ve stylu života. Takhle může vypadat romantický vztah dvou lidí, a to v podstatě i bez toho, aby byl romantický. Dva lidé se poznají, mají se rádi, žijí spolu a prožívají spolu. Především takové skutečnosti jsou v komiksu "Slaďák" zachyceny. Nejedná se o zachycení v jednom rozsáhlém příběhu, i když i tak je možné knihu vnímat. Spíše jsou to ale různé epizodky ze života, které na sebe nutně nenavazují.
Philippa nakreslí například to, jak každý z dvojice vstává. Nakreslí to, jak spí. Pak má dvojstránku, která je jedním vtipem. A následně třeba dvojstránku, která je jedním velkým obrázkem. Philippa Rice kreslí něco, co by mohli někteří odvrhnout s tím, že je to banální. A ono do jisté míry je. Kreslí totiž banalitu lidského života. Nejde jí o vyhrocené okamžiky, nejde jí o to, aby někdo umíral, aby se lidé nenáviděli, ale v knize "Slaďák" se zaměřuje na každodenní život postav. On jede v hromadné dopravě. Ona jde pěšky. Objímají se. Někdy je stránka jen statická, někdy je zde sekvence. A i když jsem zmínil slovo banalita, je to ve skutečnosti krása lidského života, lidského prožívání, co je v těchto stránkách zobrazeno. A je to podáno s optimismem, který je velmi příjemný.
 |
| Philippa Rice |
Specifická je i kresba, kterou se Philippa prezentuje. Jedná se o využívání klasicky černé linky, ale s většími černými plochami a také červenými linkami a plochami. Právě díky té červené barvě postavy specificky ožívají a dovedou se vám dostat pod kůži. Není to iritující červená, červená, která by byla agresivní, ale je to hřejivá červená, díky které si můžete prožít ty jednoduché, ale krásné okamžiky lidského štěstí, lidské lásky. Vztah postav - které jsou inspirovány autorkou samotnou a jejím partnerem Pearsonem - není jen krásný, je zde i výborná scéna následků jejich hádky, ale právě na ní se ukazuje krása vztahu a toho, že tento komiks není jen sledem obrázků, ale je zde vývoj, který slouží k tomu, abyste se dovedli k postavám přimknout. A to skutečně funguje. Žádný vztah není jen idylický, ale vždycky je zde něco krásného, na co se dá vzpomínat. A na to je třeba se soustředit.
Žádné komentáře:
Okomentovat