Vydal Netopejr v brožované vazbě v roce 2007. Komiks původně vyšel jako "Fagin the Jew" v roce 2003. Vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu
zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Will Eisner
Kresba: Will Eisner
Tentokrát nebudu hodnotit jen příběh, ale chci hodnotit i knihu samotnou a skutečnost, že byla vybrána pro náš trh. Will Eisner je jeden z nejdůležitějších komiksových autorů na světě. Jeho tvorba měla vliv na velké tvůrce a takový Frank Miller by jistě tvořil jinak, nebýt Willa Eisnera. Nejen, že byl Will Eisner skvělým tvůrcem, ale také vyučoval kresbu a předával tak své rozsáhlé znalosti dál. Stál za skvělým stripem "The Spirit", ale je také považován za jednoho z lidí, kteří dali podobu grafickému románu. Proč tedy, sakra, musely u nás vyjít zatím jen dvě knihy od tohoto skvělého autora, a jednou z nich je i "Žid Fagin", který o Eisnerově tvorbě řekne tak málo, až to bolí. Navíc je to komiks ne příliš dobrý, politicky/etnicky zaujatý se snahou napravovat svět, která jednoduše nemůže vyjít.
Chápu, o co Eisnerovi šlo. Však se o tom také rozepisuje v úvodu i závěru knihy, aby to došlo každému. Vadilo mu, že židé jsou v literatuře mnohdy karikováni a představa o nich se mění v nepodložené předsudky. Je to například krásně vidět na postavě Shylocka z "Kupce benátského", ale ještě lépe je to vidět na postavě Fagina z knihy "Oliver Twist". Tu si vzal Eisner na paškál a rozhodl se, že postavu Fagina vykreslí mnohem realističtěji a přesněji, než se to podařilo Dickensovi, kterého navíc využívá jako jednoho z aktérů své podivné snahy. Rozumím tomu, že Eisnerovi vadí, jak je na židy nahlíženo, ale jeho snaha, kterou prezentuje, mi přijde jako boj s větrnými mlýny. Úsilí mu tedy nechybí, ale jinak je to snaha naprosto nesmyslná.
Předpokládám, že z toho, co Eisner napsal, mu skutečně šlo o to, aby napravil obraz židů. Tohle nemohlo vyjít a muselo mu to být od začátku jasné. Nemůže se srovnávat s takovou klasikou, jakou "Oliver Twist" je. Na to už je román moc zakořeněný. Jenže problém je i v ději, kdy vlastně Eisner využívá onu klasiku nejen k tomu, aby se na ni díval novým pohledem, tedy pohledem Fagina, ale aby ji zároveň adaptoval. A tady je pořádný problém. Najednou si uvědomíte, že Eisner neměl v rámci Fagina vlastně tolik o čem psát, a tak je polovina knihy v podstatě adaptace částí, které jsou převzaty z "Olivera Twista". To vše proto, aby nakonec bylo možné dojít k finále, které je dickensovské v tom smyslu, že se nejedná jen o adaptaci, ale i o převzetí jeho vypravěčských postupů.
V tu chvíli si možná řeknete, že Eisnerovi šlo vlastně o to, aby vytvořil moderní podobu dickensovského románu, a to v grafické formě, jenže pak přijde doslov a vy zase slyšíte, jak moc mu šlo o to, aby byla postava Fagina realističtější a mnohem blíže pravdě. Dokonce prohlašuje, že jeho Fagin je věrnější. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že Eisner už nevěděl coby, a tak zkusil udělat něco, co považoval za velké a správné. Není to velké, je to jen zbytečná snaha změnit něco, co změnit nejde. Navíc i Dickensův román, jehož pojetí Fagina může být vnímáno jako antisemitské, je určitým odrazem toho, jak byli židé ve své době vnímáni. Jako kdyby se Eisner snažil měnit dějiny. Ano, je třeba bojovat za destrukci předsudků, ale tahle zvolená forma mi přijde v mistrově věku naivní. Přitom kresba je krásná a k Dickensovým postavám se výborně hodí. Doufám, že česky vyjde i jiný Eisner, zajímavější. A že toho nestvořil málo!
Žádné komentáře:
Okomentovat