Po knize "
Assassin's Creed 1: Zkouška ohněm" jsem do pokračování nešel nějak moc nadšený, protože jsem se bál, že to bude podobná marketingová tlačenka, ale nakonec se ukázalo, že druhá kniha je přece jen o něco lepší a dá se číst bez toho, abyste měli pocit, že se zapomnělo na všechny ostatní čtenáře kromě těch, kteří znají hru. "Assassin's Creed" za sebou má úspěšnou pouť v rámci videoher, ale co se týká ostatních médií, tam zatím moc neuspěl. Mohu tedy hodnotit pouze komiksy a film, ale ani na jednom poli nevzniklo něco, co by bylo skutečně skvělé, co by vám vyrazilo dech, co by fungovalo i na někoho jiného, než jsou fanoušci. Kniha "Assassin's Creed 2: Zapadající slunce" se tomu lehce přiblížila, ale opravdu jen lehce.
Na knize "Assassin's Creed 2: Zapadající slunce" jsou dobré některé prvky, protože jako celek to vyznívá celkem průměrně a vy máte pocit, že se za celou dobu děj nikam moc neposunete. Ale sem tam se stane něco, co vás dokáže zabavit. Kniha "Assassin's Creed 2: Zapadající slunce" se skládá vlastně ze dvou příběhů. Ten první se točí kolem našich hrdinů v současnosti, kdy se Charlotte a její dva společníci, Kody a Galina, snaží najít taje okolo Bratrstva asasínů, ale hlavně se snaží o to, aby společně nějak přežili, protože to není tak jednoduché, někdy i proto, že naserete někoho, kdo s vaší věcí nemá nic společného. A tak se proti trojici postaví i drogový kartel, který pomůže rozehrát další hru.
Druhá část příběhu se odehrává v Peru v době Incké říše, která už se ale díky dobyvatelům z Evropy pomalu chýlila ke konci. Charlotte se zde díky technologii Animus vrací do vzpomínek jednoho ze svých předků. Jedná se o mladou dívku, která chtěla být chaski, což je běžec, který doručuje šifrované zprávy a vyniká právě skutečností, že je schopný velmi dobře běhat. Jenže je to většinou poslání mužů a ženu takhle ostatní rádi nevidí. Je v tom tedy dávka feminismu a rebelství, ale důležitější je, že se musí hrdinka nějak postarat o to, aby nedošlo k atentátu na Sapa Inku, císaře, který by podle jedné zprávy měl zemřít. Není to nijak moc intrikánské, asi snadno prohlédnete, kdo za tím vězí, ale prostředí je zajímavé a je vidět, že si pánové tvůrci našli dost materiálu rešeršemi.
Kdybych měl hodnotit, která část je lepší, rozhodně bych řekl, že ta, která se odehrává v Incké říši. Má začátek, má konec, má dobré postavy. Jenže je to jen natahování toho, co potřebuje Charlotte vědět. Zbytečně dlouhé, protože Charlotte potřebuje jen jedno heslo. Škoda, člověk by v tom skoro chtěl víc smyslu. Ale jako čistě zábavný příběh to funguje. Druhá rovina je hlavně o tom, jak se Char a Galina hádají, což začíná být po chvíli otravné. Naštěstí je zde finále, které má docela grády a které je krvavé. Tam si řeknete, že alespoň trochu zábavy se do toho všeho podařilo propašovat. Ale ani po zhlédnutí filmu a přečtení dvou komiksů pořád nevím, co je na té hře tak skvělé. Možná bych ji měl zkusit, abych pochopil, protože mám za to, že příběh to není. V komiksu "Assassin's Creed 2: Zapadající slunce" pak místy dovede zklamat i kresba, která je v akčních scénách nepříjemně statická.
Žádné komentáře:
Okomentovat