Nemůžu si pomoct, ale po tom, co na konci knihy "
Útok titánů 10" čekalo na čtenáře za pecku, tak následující díl nepřinesl nic, co předchozí díl sliboval. Tohle je prostě jenom další natahování dění, které nepřinese nijak zásadní zjištění, natahování které je místy sice dobře akční, ale místo toho, aby bylo zajímavé, aby se divák více nořil do světa titánů, tak se jen noří do vyprávění, které se zbytečně komplikuje neustálými flashbacky, jež ani nemají moc smysl pro rozvíjení příběhu, ale prostě jen proto, aby musel čtenář trochu přemýšlet a aby se chtěl vracet k předchozímu dění. Nemyslím si však, že flashbacky vyloženě rozvíjí děj, spíš na sebe vrší jednu postavu za druhou. A že jich je už moc.
Titáni nejsou jen někdo, kdo je vzdálený lidem. Ne, titáni mají s lidmi společného mnohem více, než by se na první pohled zdálo. O tom nás přesvědčuje už několik posledních knih. Pokud byste si mysleli, že kniha "Útok titánů 11" bude tou, která něco konečně rozlouskne, která konečně trochu přinese více světla do děje a mytologie, tak budete na omylu. "Útok titánů 11" nám chce říct víc o postavách, ale jen tolik, aby nám neřekl nic. Tam, kde byla na začátku série zajímavá sociální kritika, tady už jsou jen náznaky toho, co ze série skutečně mohlo být. A není. Je to docela škoda, protože za mě se série dostala už na průměr, který mě pomalu přestává zajímat. Že by se pro příště Hadžime trochu polepšil a konečně někam děj posunul?
Na začátku komiksu "Útok titánů 11" máme spoustu akce. Tolik, že některé stránky v podstatě jen prolítnete, možná i proto, že ani vlastně nebudete vědět, k čemu se vztahují, respektive proč je tak důležité je vykreslit. Ta akce je fajn, ale jejím prostřednictvím dochází jen k tomu, že se posouvá dál a dál nějaké zásadní odhalení. Když už pak dojde k tomu, že se situace zklidní, tak jen čekáte na to, až se postavy vykecají a až tedy konečně zjistíte, jaké jsou následky. Ale následky jsou jen takové, že sledujete čtveřici dalších postav, jak sedí nebo stojí na větvi a vykecávají se. Já vím, že to, co říkají, má nějaký smysl, a že je v tom skryto nebo přímo řečeno docela dost, ale ve skutečnosti je to jen napínání čtenáře, který může doufat, že v dohledné době přijde díl, který konečně něco rozlouskne.
Tohle je problém sérií, které vycházejí na pokračování dlouhodobě a u kterých se tvůrci snaží o to, aby byla série co nejdelší a tím živili zájem čtenářů. Vědí, že zájem hned tak neopadne a čtenáři proto kousnou i momenty, které jsou nudnější, případně je neustále odsouváno to, co by jim vyrazilo dech. Hadžime Isajama přesně na tohle hraje a asi mu to fungovalo, protože série si směle jede dál. Doufám, že s dalšími díly se to nějak posune, protože sice sem tam přidá nějakou cool postavu, jako třeba obrněného titána, kresba je místy parádní, hlavně když titáni hoří, ale za mě už to nestačí k tomu, aby mě "Útok titánů" dovedl strhnout. "Útok titánů 11" je tak pro mě jen průměrnou knihou, která mě nenadchla.
Žádné komentáře:
Okomentovat