Kresba: David Petersen
"Myší hlídka" Davida Petersena je úkaz. Není to úkaz proto, že se v komiksu objevují v hlavních rolích zvířata, která jsou antropomorfizovaná. To je přece jen v komiksu docela normální, ať už mluvíme o dílech jako "Maus" nebo "Usagi Yojimbo". Že se jedná o úkaz, to je dáno tím, jak spletitý a komplexní svět David Petersen vytváří. Nevidíte to jen v bonusech, které by si každý druhý autor odpustil a vůbec se jimi nezabýval, ale i v tom, jak skvěle svět, jenž je zde prezentován, funguje. I když Petersen přichází s něčím novým, zapadá to do jeho světa, jako kdyby to tam prostě žilo, jako kdybychom se jen podívali někam trochu dál od domova. Všechno zde navazuje, jsou zde prvky, které to spojují, jednoduše je to dáno propracovaností světa, který je nám blízký díky svému historickému rázu.
Kniha "Myší hlídka 3: Černá sekera" navazuje na předchozí knihy, ale v podstatě jen ve svém úvodu, kdy současná Matrona Myší hlídky hovoří o tom, jak dopadly myši po zimě ("
Myší hlídka 2: Zima 1152"), jak se dávají dohromady a jak zase život začíná plynout poklidnějším tempem. Ale s tím, že jeden z členů hlídky zmizel. Bohužel nejsou prostředky k tomu, aby se po něm pátralo, je potřeba zaopatřit jednotlivé myší vesnice a ujistit se, že všechny cesty mezi nimi budou bezpečné. My se pak vracíme do minulosti k Čakanovi a jeho prostřednictvím odhalujeme příběh Černé sekery, kterou on sám byl.
David Petersen tu ukazuje svoje vypravěčské schopnosti, ale i to, jak si dovede pohrát s vydáním a podobou knihy. Každá kapitola je uvozena historickým textem, v podstatě jakousi částí legendy o Černé sekeře, která se váže k jejím počátkům a nám se tak odhalují základní skutečnosti. Poté následuje příběh Čakana a Emy, jeho jediné příbuzné, vzdálené sestřenice, která ho vyhledá proto, aby společně našli ztracenou Černou sekeru a pokračovali tak v dědictví, které jim bylo zanecháno a o jehož pravdě se dovídáme s každou kapitolou více. David Petersen odhaluje zásadní skutečnosti tak ladně, až budete žasnout. Najednou se něco dovíte, chvíli vám to bude vrtat hlavou a pak vám dojde, že to je vlastně pořádná pecka a že to docela mění náhled na určitou část příběhu.
Příběh se Davidovi Petersenovi podařilo skvěle zasadit do jeho světa, který tímto dál buduje a kterému dává ještě pevnější a svébytnější kořeny. Přitom si řeknete, že to je jedna legenda, ale pro celé myší pokolení je nesmírně důležitá. A do toho se vám navíc představují další tvorové, které ale David nevyužívá prvoplánově, ale pro děj samotný, kdy například pasáž s liškou a její následky jsou nesmírně emotivní. Velmi zajímavé jsou pak postavy fretek, které nejprve vidíte očima Čakana, ale ony nakonec ukážou jinou tvář. A jejich síň, ne nepodobná vikinské, sama naznačuje, jaké bude jejich chování. Silové, ale čestné. David Petersen dál buduje svůj myší svět a dělá to způsobem, který je kouzelný a výborný, je tak snadné se s myšmi ztotožnit anebo si za ně třeba dosadit lidi. Ale v té myší podobě je to celkově citově intenzivnější.
Knihu "Myší hlídka 3: Černá sekera"
zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"
Myší hlídka 1: Podzim 1152"
"
Myší hlídka 2: Zima 1152"
Žádné komentáře:
Okomentovat