Tommy Taylor se vrací, i když tentokrát možná spíše jako Tom. Už to není ten vyjukaný trouba, kterého jste mohli v prvním díle klidně nesnášet. Už to je jen člověk, který vůbec nechápe, co se děje, ale snaží se s tím něco udělat. Svět kolem něj se zbláznil, události knihy "
Mezi řádky 3: Když zaklepe mrtvý" hodně změnily i to šílenství, které se kolem něj dělo, a tak chce jediné - zjistit alespoň trochu z toho, co všechno podivné dění znamená, kým je, jakou moc má a jaký je vlastně ten druhý svět, který na něj neustále probleskává, anebo na něj rovnou padá. Hned od začátku nám pak bude jasné, že to bude něco mít s knihou "Moby Dick".
Tom a jeho dva společníci, Lizzie a Richie, se vydávají po stopách Moby Dicka, protože si Tom myslí, že má něco společného s mocí, kterou vládnul jeho otec a která by tu stále někde měla být. Jen jak ji ovládat a používat... I když sledujeme hlavně tuto trojici, tak je celá kniha kompilována do celkem krátkých kapitol, kdy se skáče mezi jednotlivými postavami a jednotlivými ději, sledujeme i minulé flashbacky, abychom pochopili, jak jednotlivé postavy a jejich činy dopadají na aktuální dění. A tak se víc dovídáme o Tommyho otci Wilsonovi, Tommym samotném a Lizzie. Víc se ale také ponoříme do světa mezi řádky, když Tom provede něco, co ho přenese přímo do příběhu Moby Dicka.
Rozdělení na jednotlivé epizody by se mohlo jevit jako tříštivé, ale ve skutečnosti se zde místo toho ukazuje to, jak je Mike Carey schopným vypravěčem. Jasně, je na něm moc vidět, jak se mu líbí styl Neila Gaimana a jak se u něj určitě v mnohém inspiroval, když už ne jen v tom, že převzal v sérii "Lucifer" jednu z jeho postav, ale je to i v tom stylu vyprávění, kdy je strašně moc vidět, jak moc má rád příběh. Vezme jednotlivé nitě, proplétá je, zamotává, spojuje je do jedné, aby je pak zase rozdělil, případně vytvořil úplně nové vlákno. A to jsou ony jednotlivé epizodky, které jsou vlákny, která nakonec dají dohromady jeden velký příběh, jenž sledujeme, ale právě ty epizodky jsou samy o sobě silné, protože nejsou jen nějakou přetrhnutelnou nitkou, ale silným vláknem, které se vine stále dál.
Peter Gross a případně další hostující kreslíři pak dávají příběhu jeho podobu. Podobu, která dovede spojovat skutečný svět s tím mezi řádky. "Mezi řádky 4: Leviatan" je kniha, která je oslavou literatury, je to kniha, která se vyžívá v tom, že odkazuje na existující díla, ale je to opět i oslava vyprávění a toho, jak nás příběhy dovedou ovlivňovat. Příběhy jsou něco nádherného a může za nimi být i něco víc. Právě to nám Mike Carey ukazuje. Ukazuje nám sílu fantazie, a i když je v podání jeho komiksu trochu nadsazená, rozhodně není ve skutečném světě zanedbatelná. "Mezi řádky 4: Leviatan" dává růst celé sérii a knize se daří udržet vysokou kvalitu. Její fantazie vás dovede pohltit stejně, jako pohltila hlavní postavu.
Žádné komentáře:
Okomentovat